ve1119c.jpg Chris Van Es

Rozbor jedné odročené revoluce

Probíhající střet mezi vládci Íránu a íránskou veřejností je důsledkem čelní srážky dvou protichůdných sil. Přístupy íránské veřejnosti jsou v posledních letech liberálnější. Moc se přitom vychýlila od konzervativního pragmatismu k mnohem militantnějšímu fundamentalismu. Výzva nejvýznamnější skupiny íránských duchovních k zamítnutí volebních výsledků je jen nejčerstvějším dokladem protiútoku jak reformistické, tak pragmaticky konzervativní frakce.

Třicet let po islámské revoluci náboženské založení Íránců prokazatelně slábne a sílí jejich liberalismus. Tento trend jasně plyne ze dvou terénních šetření mezi více než 2500 dospělých Íránců, uskutečněných v letech 2000 a 2005. Podíl těch, kdo „silně souhlasí“, že demokracie je nejlepší formou vlády, se zvýšil z 20 na 31 %.

Rovněž u řady otázek týkajících se rovnosti pohlaví – včetně politického vedení, rovnoprávného přístupu k vyššímu vzdělání a poslušnosti manželek – si čísla udržela klesající trend. Počet těch, kdo za základ manželství považovali lásku, se zvýšil ze 49 na 69 %, zatímco těch, kdo byli závislí na souhlasu rodičů, ubylo ze 41 na 24 %. Oproti roku 2000 se v roce 2005 mnohem vyšší podíl respondentů vymezil jako „v prvé řadě Íránec“ než jako „v prvé řadě muslim“.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/FL4nGIUcs