MMF, který můžeme mít rádi?

CAMBRIDGE – Pro Mezinárodní měnový fond znamená krize obrovskou změnu. Ještě před několika měsíci se tato důležitá, ale nemilovaná instituce, tento milník poválečného globálního ekonomického uspořádání zdál odsouzen k bezvýznamnosti.

MMF byl dlouho fackovacím panákem pro levici i pro pravici – pro levici kvůli svému důrazu na fiskální spořádanost a hospodářskou ortodoxnost a pro pravici kvůli své roli při zachraňování zadlužených států. Rozvojové země záštiplně přijímaly jeho rady, zatímco země rozvinuté, které peníze nepotřebovaly, ho ignorovaly. Ve světě, kde zdroje fondu vypadají v porovnání s objemem soukromých kapitálových toků jako kapka v moři, se MMF začal jevit jako přežitek.

A když si někteří z největších dlužníků MMF (Brazílie a Argentina) začali před několika lety předplácet vlastní dluhy a noví vypůjčovatelé nebyli v dohledu, vše nasvědčovalo tomu, že do rakve fondu byl zatlučen poslední hřebík. Zdálo se, že MMF je kromě ztráty důvodu k existenci odsouzen i k vyschnutí příjmů. Snížil svůj rozpočet, začal se zeštíhlovat, a přestože mezitím získal některé nové pravomoci – zejména dohled nad „měnovými manipulacemi“ –, jeho úvahy se ukázaly jako převážně irelevantní.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/yHzfZOB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.