SINGAPUR – Až konečně opadne nynější vřava obklopující íránské volby, Západ si zřejmě odnese jednoduchý černobílý úsudek: vyhráli padouchové. Ovšemže když Západ podpořil kladné hrdiny, demonstranty v ulicích, jednal správně. Západ tudíž za výsledek nemusí nést žádnou zodpovědnost.
Tragédií takového uvažování je, že neumožňuje žádnou mravní ani politickou složitost či nuance, jenže právě těch bude zapotřebí, mají-li se vyřešit četné problémy, které Írán prostupují. Navíc dokud íránským prezidentem zůstává Mahmúd Ahmadínedžád, Západ se znovu uchýlí ke své obvyklé metodě jak se vypořádat s nepřátelskými režimy: zavede další sankce. To by ale vedlo jen k ještě větší tragédii.
Jediným jasným ponaučením, které ze sporných íránských voleb plyne, je, že země má energickou a opravdu dynamickou občanskou společnost. Řada statečných Íránců byla ochotná na obranu svého přesvědčení riskovat život. Jejich schopnost takto vystoupit potvrzuje, že Írán není uzavřeným totalitním státem jako Severní Korea. Navzdory mnohaleté vládě teokratického establishmentu (anebo právě díky ní) zůstává íránská mysl otevřená a angažovaná.
SINGAPUR – Až konečně opadne nynější vřava obklopující íránské volby, Západ si zřejmě odnese jednoduchý černobílý úsudek: vyhráli padouchové. Ovšemže když Západ podpořil kladné hrdiny, demonstranty v ulicích, jednal správně. Západ tudíž za výsledek nemusí nést žádnou zodpovědnost.
Tragédií takového uvažování je, že neumožňuje žádnou mravní ani politickou složitost či nuance, jenže právě těch bude zapotřebí, mají-li se vyřešit četné problémy, které Írán prostupují. Navíc dokud íránským prezidentem zůstává Mahmúd Ahmadínedžád, Západ se znovu uchýlí ke své obvyklé metodě jak se vypořádat s nepřátelskými režimy: zavede další sankce. To by ale vedlo jen k ještě větší tragédii.
Jediným jasným ponaučením, které ze sporných íránských voleb plyne, je, že země má energickou a opravdu dynamickou občanskou společnost. Řada statečných Íránců byla ochotná na obranu svého přesvědčení riskovat život. Jejich schopnost takto vystoupit potvrzuje, že Írán není uzavřeným totalitním státem jako Severní Korea. Navzdory mnohaleté vládě teokratického establishmentu (anebo právě díky ní) zůstává íránská mysl otevřená a angažovaná.