Odpověď na ruskou výzvu

Západ (Amerika a Evropa) už 19 let odkládá odpověď na klíčovou strategickou otázku: jakou roli by mělo hrát postsovětské Rusko v celosvětovém měřítku a v evropském státním uspořádání? Mělo by se s ním jednat jako se svéhlavým partnerem, nebo jako se strategickým protivníkem?

Ačkoliv toto dilema získalo během krize kolem krátké války Ruska s Gruzií kritickou naléhavost, nedokázal na ni Západ jednoznačně odpovědět. Soudíte-li podle většiny východoevropských zemí, Velké Británie a Bushovy administrativy, zní odpověď „strategický protivník“. Většina Západoevropanů však dává přednost „svéhlavému partnerovi“. Tyto zdánlivě se vylučující alternativy mají jednu věc společnou: ani jedna z nich nebyla domyšlena do konce.

Pokud vidíte Rusko jako strategického protivníka – a obnova velkoruské mocenské politiky v éře Vladimira Putina ke škodě vlády zákona v domácí i zahraniční politice země tomu skutečně nasvědčuje –, pak by měl Západ od základu změnit svou agendu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/WFHpjqF/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.