Lékaři používají slovo „krize“ k popisu okamžiku, kdy se pacient buď začne zotavovat, nebo zemře. Irácký pacient prezidenta George W. Bushe, jak se zdá, právě tohoto bodu dosáhl. Většina komentátorů si podle všeho myslí, že poslední Bushem předepsaný lék – příliv dalších 20 tisíc vojáků, již mají potlačit milice v Bagdádu – nanejvýš jen pozdrží nevyhnutelný konec snu o demokratickém Iráku. Okolnosti, jež jsou mimo Bushovu kontrolu a nejsou z jeho dílny (přinejmenším ne záměrně), přesto mohou Irák před zkázou zachránit.
Jedním klíčovým faktorem je to, že arabští sunnitští lídři poprvé od doby, kdy Spojené státy a Británie napadly Irák, podporují vojenský plán USA pro jejich zemi. Tito sunnitští předáci žijí v nejhlubším strachu z geopolitického zemětřesení, jež by rozpad politické autority v Bagdádu přinesl, neboť jsou přesvědčeni, že by nevyhnutelně následovala totální občanská válka – válka, která by se neohlížela na mezinárodní hranice.
Jistěže, Amerika sunnitské lídry v tomto přesvědčení utvrzovala. Nedávná cesta ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové do hlavních měst zemí Středního východu napomohla v Egyptě, Jordánsku, Saúdské Arábii a státech Perského zálivu šířit úvahu, že nezdar USA a urychlené stažení by je nesporně destabilizovaly. Vzhledem k tomu, jak křehká je moc těchto lídrů nad jejich společnostmi, vzali si americká varování k srdci.
Lékaři používají slovo „krize“ k popisu okamžiku, kdy se pacient buď začne zotavovat, nebo zemře. Irácký pacient prezidenta George W. Bushe, jak se zdá, právě tohoto bodu dosáhl. Většina komentátorů si podle všeho myslí, že poslední Bushem předepsaný lék – příliv dalších 20 tisíc vojáků, již mají potlačit milice v Bagdádu – nanejvýš jen pozdrží nevyhnutelný konec snu o demokratickém Iráku. Okolnosti, jež jsou mimo Bushovu kontrolu a nejsou z jeho dílny (přinejmenším ne záměrně), přesto mohou Irák před zkázou zachránit.
Jedním klíčovým faktorem je to, že arabští sunnitští lídři poprvé od doby, kdy Spojené státy a Británie napadly Irák, podporují vojenský plán USA pro jejich zemi. Tito sunnitští předáci žijí v nejhlubším strachu z geopolitického zemětřesení, jež by rozpad politické autority v Bagdádu přinesl, neboť jsou přesvědčeni, že by nevyhnutelně následovala totální občanská válka – válka, která by se neohlížela na mezinárodní hranice.
Jistěže, Amerika sunnitské lídry v tomto přesvědčení utvrzovala. Nedávná cesta ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové do hlavních měst zemí Středního východu napomohla v Egyptě, Jordánsku, Saúdské Arábii a státech Perského zálivu šířit úvahu, že nezdar USA a urychlené stažení by je nesporně destabilizovaly. Vzhledem k tomu, jak křehká je moc těchto lídrů nad jejich společnostmi, vzali si americká varování k srdci.