​President Franklin D. Roosevelt​ signs the Gold Bill (also known as the Dollar Devaluation Bill) ​ Bettmann/Getty Images

Poučení ze zapomenutého amerického státního bankrotu

LOS ANGELES – Jedním z nejúporněji přežívajících mýtů o Spojených státech je báchorka o tom, že federální vláda nikdy nevyhlásila neschopnost splácet vlastní závazky. Kdykoliv se v Kongresu debatuje o dluhovém stropu, opráší politici i novináři staré klišé: USA své věřitele neoškubávají.

Má to však jeden háček: není to pravda. Před několika desítkami let se totiž USA chovaly spíš jako „banánová republika“ než jako rozvinutá ekonomika, když jednostranně a retroaktivně restrukturalizovaly své dluhy. A přestože si na toto klíčové období ekonomických dějin málokdo vzpomene, dnešní vedoucí představitelé si z něj mohou vzít cenná ponaučení.

Ve snaze pomoci USA vybřednout z velké hospodářské krize oznámil prezident Franklin Roosevelt v dubnu 1933 plány na vynětí USA ze zlatého standardu a devalvaci dolaru. To však nebylo tak snadné, jak FDR předpokládal. Většina dluhových kontraktů v té době obsahovala „zlatou klauzuli“, která konstatovala, že dlužník musí zaplatit „zlatými mincemi“ nebo „ekvivalentem zlata“. Tyto klauzule byly zavedeny během občanské války jako způsob, jak ochránit investory před možným prudkým vzestupem inflace.

https://prosyn.org/AHfIMNkcs