20

Nerovnost a americké dítě

NEW YORK – Už dlouho se uznává, že děti představují zvláštní skupinu. Nevybírají si rodiče, natožpak obecnější poměry, do nichž se rodí. Nemají stejnou schopnost jako dospělí chránit se nebo se o sebe postarat. Proto Společnost národů schválila v roce 1924 Ženevskou deklaraci o právech dítěte a proto mezinárodní společenství přijalo v roce 1989 Úmluvu o právech dítěte.

Spojené státy v této oblasti bohužel nenaplňují očekávání. Úmluvu o právech dítěte dokonce ani neratifikovaly. Se svým hýčkaným image země příležitostí by přitom USA měly být inspirativním příkladem spravedlivého a osvíceného přístupu k dětem. Místo toho jsou majákem neúspěchu – zemí přispívající k celosvětové netečnosti k právům dětí na mezinárodním kolbišti.

Průměrné americké dětství sice nepatří k nejhorším na světě, avšak nepoměr mezi bohatstvím země a podmínkami, v nichž žijí její děti, nemá obdoby. Přibližně 14,5% celkové americké populace tvoří chudí lidé, avšak plných 19,9% dětí – to je zhruba 15 milionů jednotlivců – žije v chudobě. Mezi rozvinutými zeměmi vykazuje vyšší podíl dětské chudoby pouze Rumunsko. Americká míra dětské chudoby je o dvě třetiny vyšší než ve Velké Británii a až čtyřikrát vyšší než v severských zemích. U některých skupin je přitom situace ještě mnohem horší: chudých je více než 38% černošských a 30% hispánských dětí.

Vůbec to není dáno tím, že se Američané o své děti nestarají. Je to proto, že Amerika v posledních desetiletích sleduje politickou agendu, která způsobuje divokou nerovnost její ekonomiky, takže nejzranitelnější segmenty společnosti stále více zaostávají. Kvůli rostoucí koncentraci bohatství – a podstatnému snížení jeho zdanění – zbývá méně peněz na investice do veřejných statků, jako jsou školství a ochrana dětí.