Nerovnost a americké dítě

NEW YORK – Už dlouho se uznává, že děti představují zvláštní skupinu. Nevybírají si rodiče, natožpak obecnější poměry, do nichž se rodí. Nemají stejnou schopnost jako dospělí chránit se nebo se o sebe postarat. Proto Společnost národů schválila v roce 1924 Ženevskou deklaraci o právech dítěte a proto mezinárodní společenství přijalo v roce 1989 Úmluvu o právech dítěte.

Spojené státy v této oblasti bohužel nenaplňují očekávání. Úmluvu o právech dítěte dokonce ani neratifikovaly. Se svým hýčkaným image země příležitostí by přitom USA měly být inspirativním příkladem spravedlivého a osvíceného přístupu k dětem. Místo toho jsou majákem neúspěchu – zemí přispívající k celosvětové netečnosti k právům dětí na mezinárodním kolbišti.

Průměrné americké dětství sice nepatří k nejhorším na světě, avšak nepoměr mezi bohatstvím země a podmínkami, v nichž žijí její děti, nemá obdoby. Přibližně 14,5% celkové americké populace tvoří chudí lidé, avšak plných 19,9% dětí – to je zhruba 15 milionů jednotlivců – žije v chudobě. Mezi rozvinutými zeměmi vykazuje vyšší podíl dětské chudoby pouze Rumunsko. Americká míra dětské chudoby je o dvě třetiny vyšší než ve Velké Británii a až čtyřikrát vyšší než v severských zemích. U některých skupin je přitom situace ještě mnohem horší: chudých je více než 38% černošských a 30% hispánských dětí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/HqRCmcL/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.