1

Americká „obrátka“ bez ukotvení

DILLÍ – První zahraniční cesta amerického prezidenta Baracka Obamy po vítězství v prezidentských volbách je výrazem nově získaného stěžejního významu Asie pro americkou ekonomiku a bezpečnost. Obamovo asijské turné však podtrhuje také hlavní otázku týkající se americké politiky v tomto regionu: získá „obrátka“ Spojených států čelem k Asii konkrétní strategický obsah, nebo zůstane převážně starou politikou v novém rétorickém balení?

Spojené státy, které neváhají těžit z regionálních obav vyvolaných stále svalnatějším sebeprosazováním se Číny, posílily vojenské styky se svými současnými asijskými spojenci a uzavřely bezpečnostní vztahy s novými přáteli. Opojná záře amerického návratu do centra dění v Asii však zastiňuje zásadní problémy spojené se snahou zůstat hlavní bezpečnostní kotvou v regionu tváří v tvář čínským strategickým ambicím.

Jedním takovým problémem je potřeba zastavit erozi americké relativní síly, což potažmo vyžaduje rozsáhlou obnovu doma, a to včetně fiskální konsolidace. Potřeba výdajových škrtů však zvyšuje také pravděpodobnost, že USA nebudou schopny financovat vojenský posun těžiště do asijsko-pacifické oblasti – nebo že budou v horším případě donuceny seškrtat výdaje i v této oblasti.

USA pod Obamovým vedením stále více vyklízí pole Číně, ačkoliv je nutno přiznat, že tento trend započal už v době, kdy Bushovu administrativu zaměstnávaly války v Afghánistánu a Iráku. To vyvolává pochybnosti o tom, zda je Amerika schopna dodat své „obrátce“ strategickou váhu tím, že v asijsko-pacifické oblasti, kde už dnes udržuje 320 000 vojáků, zachová vyšší úroveň angažmá. Navrhované vyslání dalších 2500 příslušníků námořní pěchoty do Austrálie je převážně symbolické.