Sbohem, Blízký východe?

PAŘÍŽ – Už nějakou dobu získává na významu jistá strategická vize: Spojené státy se stávají energeticky nezávislou zemí, což připravuje půdu pro jejich politický ústup z Blízkého východu a ospravedlňuje jejich strategický příklon k Asii. Intuitivně se tento pohled jeví jako správný, ale je tomu skutečně tak?

Energeticky hladová Amerika byla dlouho odkázaná na globální trh, aby uspokojila svou domácí poptávku. V roce 2005 USA dovážely 60% energie, kterou doma spotřebovaly. Od té doby se však podíl dovozu snižuje a tento trend by měl pokračovat. Očekává se, že v roce 2020 se USA stanou energeticky soběstačnou zemí a do roku 2030 začnou vyvážet ropu.

Takový scénář by USA poskytl tři obrovské výhody. Vzhledem k nižším nákladům spojeným s těžbou břidlicového plynu by zvýšil americkou hospodářskou konkurenceschopnost, zejména ve vztahu k Evropě. Dále by snížil zranitelnost Ameriky vůči rostoucímu neklidu v arabském světě. A konečně by zvýšil relativní zranitelnost hlavního amerického strategického rivala Číny, která je na dodávkách energie z Blízkého východu naopak stále závislejší.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/evliQDn/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.