13

Nová pokroková éra Ameriky?

NEW YORK – V roce 1981 nastoupil americký prezident Ronald Reagan do úřadu se slavným výrokem na rtech: „Vláda není řešením našeho problému. Vláda je problémem.“ I díky nedávnému inauguračnímu projevu Baracka Obamy, který se zřetelně přihlásil k větší roli vlády při řešení najnaléhavějších amerických – a světových – výzev, se o dvaatřicet let a čtyři prezidenty později zdá, že se za touto érou zatahuje opona.

Reaganovo prohlášení v roce 1981 bylo mimořádné. Signalizovalo, že nový americký prezident má menší zájem využívat vládu k řešení problémů společnosti a větší zájem snižovat daně, zejména ve prospěch bohatých. A co je ještě důležitější, jeho prezidentství zahájilo „revoluci“ ze strany politické pravice – proti chudým lidem, životnímu prostředí, vědě a technice. Tato revoluce trvala tři desetiletí a její principy více či méně podporovali všichni prezidenti, kteří přišli po Reaganovi: George H. W. Bush, Bill Clinton, George W. Bush a v některých ohledech i Obama během prvního funkčního období.

„Reaganova revoluce“ měla čtyři hlavní složky: daňové škrty pro bohaté, výdajové škrty v oblasti školství, infrastruktury, energetiky, klimatických změn a zaměstnaneckého výcviku, masivní růst obranného rozpočtu a hospodářskou deregulaci včetně privatizace základních vládních funkcí, jako je provoz vojenských základen a věznic. Politika označovaná jako revoluce „volného trhu“, protože slibovala omezit roli vlády, byla v praxi počátkem útoku na střední vrstvu a chudé lidi ze strany bohatých partikulárních zájmů.

Tyto partikulární zájmy zahrnovaly Wall Street, velké ropné společnosti, velké zdravotní pojišťovny a výrobce zbraní. Požadovaly daňové škrty a dostaly je; požadovaly zmírnění ochrany životního prostředí a dostaly ho; požadovaly a dostaly právo útočit na odbory a požadovaly lukrativní vládní kontrakty včetně polovojenských operací a dostaly i ty.