0

Americké domečky z karet

Jsou chvíle, kdy dostat za pravdu nepřináší mnoho radosti. Celá léta jsem tvrdil, že americká ekonomika se opírá o bublinu nemovitostí, která vystřídala bublinu akciového trhu z 90. let minulého století. Žádná bublina se ale nemůže nafukovat donekonečna. Poněvadž příjmy střední třídy ve Spojených státech začaly stagnovat, Američané si už nemohli dovolit čím dál dražší domy.

Jak jeden z mých předchůdců na postu předsedy Rady ekonomických poradců prezidenta USA proslule pronesl, „co není udržitelné, to se neudrží.“ Ekonomové, oproti těm, kdo si na živobytí vydělávají sázením na akcie, netvrdí, že dokáží předpovědět, kdy přijde den zúčtování, a už vůbec neříkají, že umějí rozpoznat, která událost domeček z karet strhne. Vzorce jsou ale systematické a postupně a bolestivě se v průběhu času projevují jejich důsledky.

Máme tu makropříběh a mikropříběh. Makropříběh je jednoduchý, ale dramatický. Někteří lidé při pohledu na krach trhu s hypotékami pro méně bonitní klienty říkají: „Jenom klid, to je problém pouze v sektoru realit.“ Tento názor ale přehlíží klíčovou roli, již poslední dobou v ekonomice USA sektor bydlení sehrával, kdy v posledních šesti letech přímé investice do nemovitostí a peníze čerpané z domů prostřednictvím refinancování hypoték tvořily dvě třetiny až tři čtvrtiny růstu.

Prudce rostoucí ceny domů dodávaly Američanům sebedůvěru i finanční prostředky k tomu, aby utratili víc, než vydělali. Americká míra úspor domácností, záporná či nulová, se pohybovala na úrovních, které tu nebyly od dob velké hospodářské krize.