0

Americký finanční leviatan

BERKELEY – Podle odhadů amerického ministerstva obchodu tvořilo finančnictví a pojišťovnictví v roce 1950 ve Spojených státech 2,8 % HDP. Do roku 1960 se tento podíl zvýšil na 3,8 % HDP a k roku 1990 dosáhl 6 %. Dnes činí 8,4 % HDP a stále se nezmenšuje. Justin Lahart z The Wall Street Journal uvádí, že roku 2010 tento podíl překonal předchozí maximum z roku 2006.

Lahart dále říká, že růst podílu finančnictví a pojišťovnictví v ekonomice „není, celkově vzato, špatná věc… Umisťování kapitálu do míst, kde jej lze nejlépe využít, pomáhá ekonomice růst…“

Jenže kdyby se Spojeným státům vyplácelo vynakládat oněch 5,6 % HDP navíc na financování a pojištění, tedy 750 miliard dolarů, jež se nedostanou k lidem vyrábějícím užitečné zboží či poskytujícím bezprostředně užitečné služby, bylo by to ve statistikách zjevné. Odvedení tak velkého podílu prostředků od zboží a služeb, které by letos byly k přímému užitku, je při typicky 5% roční reálné úrokové míře u rizikových peněžních toků dobrým obchodem, jedině pokud posílí celkový roční hospodářský růst o 0,3 % čili o 6 % během 25 let jedné generace.

Během posledních několika generací prošly USA mnoha šoky a hospodářský růst ovlivnila kladně či záporně řada faktorů. Nijak očividně se ale nezdá, že by dnes americká ekonomika byla o 6 % méně produktivní, kdyby měla finančně pojišťovnický systém roku 1950 namísto toho, který převládl v posledních 20 letech.