Neúspěšná militarizovaná zahraniční politika USA

Mnohé z dnešních válečných území – mimo jiné Afghánistán, Etiopie, Írán, Irák, Pákistán, Somálsko a Súdán – mají společné základní problémy, které jsou u kořene tamních konfliktů. Jsou chudé, zmítané přírodními katastrofami – zejména záplavami, suchy a zemětřeseními – a charakterizují je překotně rostoucí počty obyvatel, které napínají schopnost zemědělské půdy je uživit. Také podíl mladých lidí je velice vysoký, takže bobtná populace mladých mužů ve vojenském věku (15-24 let).

Všechny tyto problémy lze řešit jedině prostřednictvím dlouhodobého, udržitelného hospodářského rozvoje. Spojené státy přesto primárním potížím nevěnují pozornost, setrvávají u reakcí na symptomy a snaží se každý konflikt řešit vojenskými prostředky. Podporují etiopskou armádu v Somálsku. Okupují Irák a Afghánistán. Hrozí bombardováním Íránu. Jsou oporou vojenské diktatury v Pákistánu.

Žádná z těchto vojenských aktivit se nevypořádává s problémy, které ke konfliktu vedly. Právě naopak, americké politiky situaci obvykle spíše vyhrotí, než aby ji řešily.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/RmoW2kY/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.