0

Americký den zúčtování

Zdá se, konečně dochází na slova pesimistů, kteří dlouho předpovídali, že americká ekonomika má zaděláno na problémy. Samozřejmě není žádná radost přihlížet, jak se ceny akcií hroutí v důsledku prudce rostoucí neschopnosti splácet hypotéky. Do značné míry se to však dalo předvídat, stejně jako pravděpodobné důsledky jak pro miliony Američanů, kteří budou čelit finanční tísni, tak i pro globální ekonomiku.

Kořeny příběhu sahají až k recesi v roce 2001. Za podpory guvernéra Federálního rezervního systému (Fedu) Alana Greenspana tehdy prezident George W. Bush prosadil daňový škrt šitý na míru nejbohatším Američanům, nikoliv snaze vytáhnout ekonomiku z recese, která následovala po splasknutí internetové bubliny. Vzhledem k tomuto omylu neměl Fed mnoho možností, pokud chtěl naplnit svůj mandát udržovat růst a zaměstnanost: musel snížit úrokové sazby, což učinil nevídaným způsobem – srazil je až na 1%.

Tato strategie zabrala, avšak způsobem, který se diametrálně lišil od normálního fungování monetární politiky. Nízké úrokové sazby obvykle vedou firmy k vyšším půjčkám a vyšším investicím a větší zadluženost je vyvážena produktivnějšími aktivy.

Vzhledem k faktu, že součástí problémů vedoucích k recesi byly i přehnaně vysoké investice v 90. letech, však nižší úrokové sazby nestimulovaly příliš mnoho investic. Ekonomika rostla, avšak zejména proto, že se americké rodiny nechaly přesvědčit k vyššímu zadlužení, refinancování hypoték a utrácení části svých výnosů. A dokud v důsledku nižších úrokových sazeb rostly ceny nemovitostí, mohli Američané svou rostoucí zadluženost ignorovat.