0

Američtí antiekologové

Jako Američana mě děsí, zahanbuje a uvádí do rozpaků, že moje země nestojí v čele boje proti globálnímu oteplování. Vědecké důkazy o jeho rizicích se den ode dne vrší, jak naposledy doložila závažná britská Sternova zpráva. Navzdory faktu, že Spojené státy nesou zodpovědnost za přibližně 25% všech celosvětových emisí uhlíku vytvořených člověkem, však Američané projevují jen malou vůli či sklon svou šílenou spotřebu mírnit.

První administrativa George W. Bushe měla zřejmě pravdu, když odmítla podepsat takzvaný „kjótský protokol“, byť tak učinila z nesprávných důvodů. Kromě dalších problémů totiž kjótský protokol nezachází dostatečně daleko směrem k redistribuci práv na emise uhlíku ve prospěch rozvojových zemí. Proč se však nemohou USA přimět ke zvýšení daní na benzin a další zdroje uhlíkových emisí, jako jsou tepelné uhelné elektrárny? Že by americká vláda, která navzdory hospodářskému boomu pracuje s obrovským schodkem, nepotřebovala peníze, to se říci nedá.

Mnoho lidí si očividně myslí, že jádrem problému je právě Bushova administrativa. Co čekáte, když svěříte moc do rukou texaského naftaře a jeho kumpánů – snad ne ochranu přírody? To je však bohužel jen chabá výmluva.

Odpor amerických občanů vůči snížení spotřeby energie kvůli globálnímu životnímu prostředí má mnohem hlubší kořeny. Vezměme si například bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea, jehož dokumentární film o globálním oteplování Nepohodlná pravda je vynášen do nebes za pronikavý pohled na to, jak spotřeba fosilních paliv vede lidstvo na pokraj katastrofy. Důkazy o globálním oteplování jsou sice podstatně zašmodrchanější, než Goreův film naznačuje, ale základní problém je skutečný.