SANTA BARBARA – Čínská měna renminbi neboli jüan počátkem tohoto týdne lehce oslabila vůči dolaru. Bezprostřední celosvětovou reakcí byla panika. Finanční trhy se propadly, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oficiálně označila Čínu za měnového manipulátora a obavy z nové měnové války se rozšířily jako lesní požár. Tvrzení, že toto vše byla přehnaná reakce, by bylo slabé slovo. Měnová válka nevypukla – aspoň ne zatím.
Její hrozba je však reálná. Dnes se sice zdá, že se trhy poněkud zotavují, avšak Amerika a Čína jsou dál zaklíněné v nebezpečné obchodní válce, jejíž konec je v nedohlednu. Spojené státy se stále chystají uvalit desetiprocentní clo na čínský dovoz v objemu zhruba 300 miliard dolarů. Není zcela od věci předpokládat, že by jim to Čína mohla oplatit zrežírováním výrazné devalvace své měny. Levnější jüan by koneckonců představoval významný krok k vykompenzování dopadu Trumpových cel na ceny čínského zboží v USA.
Protože by však devalvace znamenala také značná rizika pro Čínu, budou vedoucí představitelé země s takovým krokem váhat. Mnohé největší čínské podniky si půjčily obrovské dolarové částky a slabší jüan by značně zvýšil náklady na obsluhu tohoto vnějšího dluhu. Ještě horší je, že vyhlídka devalvace by mohla podnítit mohutný odliv kapitálu z Číny, protože nervózní firmy a jednotlivci by se snažili ochránit hodnotu svých aktiv. Právě to se stalo před čtyřmi lety, kdy bylo umožněno výrazné oslabení jüanu a čínské instituce musely následně utratit devizové rezervy v hodnotě jednoho bilionu dolarů, aby zabránily krachu své měny.
SANTA BARBARA – Čínská měna renminbi neboli jüan počátkem tohoto týdne lehce oslabila vůči dolaru. Bezprostřední celosvětovou reakcí byla panika. Finanční trhy se propadly, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oficiálně označila Čínu za měnového manipulátora a obavy z nové měnové války se rozšířily jako lesní požár. Tvrzení, že toto vše byla přehnaná reakce, by bylo slabé slovo. Měnová válka nevypukla – aspoň ne zatím.
Její hrozba je však reálná. Dnes se sice zdá, že se trhy poněkud zotavují, avšak Amerika a Čína jsou dál zaklíněné v nebezpečné obchodní válce, jejíž konec je v nedohlednu. Spojené státy se stále chystají uvalit desetiprocentní clo na čínský dovoz v objemu zhruba 300 miliard dolarů. Není zcela od věci předpokládat, že by jim to Čína mohla oplatit zrežírováním výrazné devalvace své měny. Levnější jüan by koneckonců představoval významný krok k vykompenzování dopadu Trumpových cel na ceny čínského zboží v USA.
Protože by však devalvace znamenala také značná rizika pro Čínu, budou vedoucí představitelé země s takovým krokem váhat. Mnohé největší čínské podniky si půjčily obrovské dolarové částky a slabší jüan by značně zvýšil náklady na obsluhu tohoto vnějšího dluhu. Ještě horší je, že vyhlídka devalvace by mohla podnítit mohutný odliv kapitálu z Číny, protože nervózní firmy a jednotlivci by se snažili ochránit hodnotu svých aktiv. Právě to se stalo před čtyřmi lety, kdy bylo umožněno výrazné oslabení jüanu a čínské instituce musely následně utratit devizové rezervy v hodnotě jednoho bilionu dolarů, aby zabránily krachu své měny.