6

Efektivní altruismus

PRINCETON – Může lidi skutečně motivovat altruismus? Moje nová kniha Maximum dobra, které můžete vykonat rozebírá vznikající nové hnutí s názvem Efektivní altruismus, a když dávám o této knize rozhovory, překvapuje mě, jak často zmíněná otázka padá.

Proč bychom měli pochybovat o tom, že se někteří lidé chovají přinejmenším po nějaký čas altruisticky? Z evolučního hlediska můžeme snadno pochopit altruismus vůči příbuzným a jiným lidem, kteří mohou naši pomoc opětovat. Zdá se uvěřitelné, že jakmile se naše schopnost rozumového uvažování vyvinula natolik, abychom dokázali pochopit, že cizí lidé mohou trpět a těšit se ze života stejně jako my, začali se přinejmenším někteří z nás chovat vůči neznámým lidem altruisticky.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Gallupův ústav se dotazoval respondentů ve 135 zemích, zda za poslední měsíc darovali peníze na dobročinnost, pracovali dobrovolně pro nějakou organizaci nebo pomohli neznámému člověku. Výsledky, které tvoří základ takzvaného Světového indexu dárcovství 2014, naznačují, že přibližně 2,3 miliardy lidí neboli třetina světové populace udělá alespoň jeden altruistický skutek měsíčně.

Toto zjištění potvrzuji také objektivnější důkazy altruismu. V mnoha zemích se nabídka krve pro lékařské účely opírá o dobrovolné anonymní dárcovství. Více než 11 milionů lidí z celého světa se nechalo zapsat do registru dárců kostní dřeně, čímž dalo najevo ochotu darovat svou kostní dřeň neznámému člověku. Malý, ale stále rostoucí počet lidí zašel ještě dál a daroval neznámému člověku ledvinu. V roce 2013 se ve Spojených státech uskutečnilo 177 altruistických darů od živých dárců a ve Velké Británii to bylo v roce končícím dubnem 2014 celkem 118 případů.

Pak jsou zde ti, kdo darují peníze dobročinným organizacím. Pouze v USA věnovali v roce 2013 jednotlivci na charitu 240 miliard dolarů. Nadace a korporace toto číslo zvýšily na celkovou částku 335 miliard dolarů, což jsou zhruba 2% hrubého národního příjmu.

O USA se často tvrdí, že jsou charitativnější než jiné země; pokud však jde o podíl obyvatelstva, které daruje peníze, pak jsou na tom Barma, Malta, Irsko, Velká Británie, Kanada, Nizozemsko a Island ještě lépe. V Barmě darovalo za poslední měsíc peníze celkem 91% dotazovaných lidí (v USA to bylo 68%), což naznačuje silně zakořeněnou tradici théravádského buddhismu podporovat mnichy a jeptišky. Barma má také nejvyšší procento osob, které dobrovolně věnují svůj čas (51%).

USA však dosáhly nejvyšších hodnot v kategorii „pomoc neznámému člověku“. To jim v kombinaci s vysokým umístěním v kategorii dobrovolné práce zajistilo spolu s Barmou titul nejštědřejšího státu světa.

Připusťme, že ne všechny dary jsou ryze altruistické. Newyorské Lincolnovo centrum v březnu oznámilo, že miliardář a magnát působící v zábavním průmyslu David Geffen daroval 100 milionů dolarů na renovaci koncertního sálu Avery Fisher Hall pod podmínkou, že sál bude přejmenován na David Geffen Hall.

Zdá se, že motivací k tomuto daru byla spíš touha po slávě než touha vykonat něco dobrého. Jak Geffen koneckonců nejspíš věděl, rodina Averyho Fishera musela být odškodněna částkou 15 milionů dolarů, aby s přejmenováním souhlasila. V každém případě by si altruista mohl uvědomit, že ve světě, kde miliarda lidí žije v extrémní chudobě, existuje mnoho způsobů, jak vykonat větší dobro, než renovovat koncertní sál pro zámožné milovníky hudby.

Podíváme-li se na opačný pól dárcovského spektra, pak psychologové studující chování dárců naznačili, že lidé, kteří věnují malé částky velkému počtu dobročinných organizací, nemusí být motivováni ani tak touhou pomáhat ostatním, jako spíše hřejivým pocitem, jímž je dárcovství naplňuje. Naproti tomu jiní dárci věnují vyšší částky, obvykle pouhé hrstce organizací vybraných na základě jejich povědomí o tom, co daná charita dělá. Tito lidé chtějí pozitivně ovlivňovat svět. I jim možná dary zpříjemňují život, ale není to jejich hlavní motivace.

Hnutí Efektivní altruismus tvoří lidé, kteří darují druhou formou a kombinují přitom hlavu a srdce. Jejich cílem je vykonat maximum dobrého s prostředky, které jsou na tento účel ochotni vyčlenit.

Tyto prostředky mohou představovat desetinu, čtvrtinu nebo i polovinu jejich příjmu. Jejich altruismus může zahrnovat i jejich čas a talent a ovlivňovat jejich volbu povolání. Aby svých cílů dosáhli, snaží se pomocí rozumu a důkazů zajistit, že jimi vyčleněné prostředky určené na dobročinné účely budou vynaloženy co možná nejefektivněji.

Několik studií ukazuje, že štědří lidé jsou v životě obvykle šťastnější a spokojenější než ti, kdo nedávají nic. A z dalších studií vyplývá, že dárcovství vede k vyšší aktivitě v mozkových centrech odměny (jsou to oblasti mozku, které stimuluje také chutné jídlo a sex).

Fake news or real views Learn More

To však neznamená, že tito dárci nejsou altruističtí. Jejich přímým motivem je pomáhat ostatním a jejich dárcovství je činí šťastnějšími pouze v důsledku toho, že ono pomáhá ostatním. Kdybychom měli více takových lidí, měli bychom i více darů, a to si přejeme. Definovat „altruismus“ tak úzce, že tento pojem lze aplikovat pouze na případy, kdy je dárcovství v rozporu s celkovým zájmem dárce, by znamenalo opomíjet skutečnost, že ideální situace nastává ve chvíli, kdy se podpora zájmů ostatních ocitne v souladu s podporou zájmů vlastních.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.