solar panels Bloomberg/Getty Images

Planeta v reflexní vestě

CAMBRIDGE – Tolik oxidu uhličitého jako dnes bylo v atmosféře naposledy asi před třemi miliony let – v době, kdy hladiny moří byly o 10-30 metrů výš než v současnosti. Klimatické modely dlouho zápolily se snahou tyto výkyvy mořských hladin replikovat – až doposud. Vůbec poprvé se vysoce kvalitnímu modelu antarktického ledu a klimatu podařilo tyto velké výkyvy simulovat. Je to projev vědeckého důmyslu, ale přináší drtivé poznání.

Nový model ukazuje, že jen tání v Antarktidě by do konce přítomného století mohlo globální hladiny moří zvýšit až o metr – což výrazně převyšuje dřívější odhady. Ještě horší je, že naznačuje, že západoantarktický ledovcový štít, zadržující eventuální vzestup mořských hladin o víc než pět metrů, nezachrání ani mimořádně úspěšné snižování emisí. Už pouhý metr by přitom mohl ohrozit celá města, od Miami po Mumbaí, a zapříčinit obrovské poruchy hospodářství.

Musíme jít s teplotou dolů – a rychle. V tomto ohledu je ohromným příslibem modifikace albeda – geoinženýrská technika, jejímž cílem je ochladit planetu zvýšením odrazivosti atmosféry Země.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/DK2QPOH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.