0

Soud nad Alanem Greenspanem

Vydání pamětí Alana Greenspana, sepsaných najatým autorem pod názvem The Age of Turbulence (Věk turbulencí), vyvolalo řadu obvinění, že nakonec až tak skvělým centrálním bankéřem nebyl. Stan Collender z týdeníku National Journal za těmito útoky rozeznává otisky prstů Bílého domu: Greenspan je ostatně vůči administrativě George W. Bushe nelítostně kritický a napadání věrohodnosti bývalých politických aktérů z republikánského tábora, již Bushe kritizují, je standardní protiúder. Jak si ale má člověk přebrat kritiku Greenspanova působení ve Federálním rezervním systému?

Obžaloba obsahuje čtyři body: Greenspan prý chybně povzbuzoval růst nestandardních hypoték s pohyblivou úrokovou sazbou, který nafoukl bublinu nemovitostí, chyboval, když schválil Bushovy daňové škrty, v 90. letech měl brzdit bublinu akciového trhu a v novém miléniu měl činit totéž s bublinou realit.

U prvních dvou bodů dnes Greenspan přiznává vinu. Tvrdí, že nechápal, jak růst nestandardních hypoték vábil příjemce úvěrů a investory k podstupování nebezpečných rizik. Soustředil se na to, říká dnes, jak relativně nevýhodné jsou pevně úročené hypotéky pro své příjemce v dobách nízké inflace, což byla chyba.

Greenspan se také přiznává k chybě ze začátku roku 2001. Domníval se, že kongresu ohledně problematiky státního rozpočtu předkládá vyváženou výpověď. Prohlásil, že je důležité hospodařit s přebytky, aby se splatil dluh, ale že přebytky nesmějí být tak velké, aby vláda nakonec vlastnila americký průmysl. Dále vypověděl, že daňové škrty jsou lepší než nárůsty výdajů, které by zajišťovaly, aby přebytky nenarostly přespříliš, ale že nejistota je obrovská, takže bude správné veškerá snížení daní zrušit, pokud by snad hrozilo, že nás vrátí do období deficitů.