4

Evropská “Airpokalypsa“

SINGAPUR – Evropští politici rádi poučují zbytek světa o znečištění ovzduší. Oblíbeným cílem jejich kritiky je Asie a zejména Čína. Někdy to opravdu vypadá tak, jako kdyby žádná konference o životním prostředí nebyla úplná bez prezentace evropských tvůrců politiky na téma předpokládaných “nejlepších postupů“ jejich kontinentu, ze kterých by si měl zbytek světa vzít příklad. Pokud jde však o znečištění ovzduší, Evropa by měla zvážit, zda by nebylo vhodné méně mluvit a více poslouchat.

Znečištění ovzduší je v Evropě rostoucí starost. Světová zdravotnická organizace ho nazvala “největším samostatným rizikem pro zdraví a životní prostředí“ kontinentu, kdy odhaduje, že 90% evropské populace je vystaveno venkovnímu znečištění, které přesahuje pokyny WHO pro kvalitu ovzduší. V roce 2010 předčasně zemřelo kvůli venkovnímu a vnitřnímu znečištění ovzduší zhruba 600 000 Evropanů a ekonomické náklady byly vyčísleny na 1,6 bilionu dolarů, přibližně 9% HDP Evropské unie.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Londýn a Paříž trpí zvláště závažnými problémy v kvalitě ovzduší. Úroveň oxidu uhličitého v některých částech Londýna běžně dosahuje 2-3 násobku doporučených limitů. Ve Spojeném království zabije ročně znečištění ovzduší 29 000 lidí, což ho staví na druhé místo hned za kouření z hlediska důvodů pro předčasné úmrtí. Paříž je na tom možná ještě hůře; v dubnu, kdy úrovně znečištění překonaly ty v Šanghaji, zavedlo město částečný zákaz ježdění a veřejnou dopravu zdarma.

Bohužel, evropští tvůrci politiky asi na tuto výzvu nestačí. George Osborne, britský ministr financí, argumentoval proti britskému vedoucímu postavení v boji proti klimatickým změnám. “Nezachráníme planetu tím, že zavřeme naše ocelárny, hliníkové hutě a továrny na papír,“ uvedl v roce 2011.

Osborne v tom není sám. S ohledem na evropské politiky, kteří tvrdí, že zavedení ekologických záruk by ublížilo již tak slabé ekonomice EU, není překvapením, že opatření k omezení znečištění ovzduší nedosahují kýžených výsledků. Navrhované standardy EU pro regulaci emise toxických plynů uhelnými elektrárnami jsou dokonce méně přísné než ty v Číně, jak poznamenalo hnutí Greenpeace. Přesto někteří evropští politici volali po jejich ještě větším zmírnění a Maďarsko dokonce po jejich úplném zrušení.

Aby bylo jasno, úrovně znečištění ovzduší v Asii jsou opravdu znepokojivé. Podle žebříčku kvality ovzduší Yale University z roku 2014 je v Asii devět z deseti nejznečištěnějších zemí na světě. Nové Dillí je hodnoceno jako neznečištěnější město na zemi, s úrovní znečištění ovzduší přesahující bezpečné hodnoty šedesátkrát. Díky nezdravému vzduchu v Pekingu vyplácejí zahraniční firmy zaměstnancům zde pracujícím “bonus za strádání” a to až do výše 30%.

Tvůrci politiky v Asii ale přinejmenším tento problém rozpoznali a přijímají kroky vedoucí k jeho řešení. Kupříkladu Čína vyhlásila “válku znečištění.” Peking, kdysi nazývaný mezinárodními médii “Greyjing,“ například do roku 2017 investuje 121 miliard dolarů na boj se znečištěním ovzduší.

V centru čínských opatření stojí vylepšený systém veřejné dopravy, zelený obchod a revize energetiky. Vláda se v centrech měst rozhodla instalovat zastávky autobusů na každých 500 metrech, snížit clo na 5% či ještě méně na seznam 54 ekologického zboží, a vyřadit z provozu mnoho zastaralých a neefektivních uhelných elektráren. Do roku 2030 je předpokládán růst o 20% v podílu nefosilních paliv na primární spotřebě energie. Je pravděpodobné, že tyto cíle budou přísně sledovány, vzhledem k silné politické podpoře z nejvyšších pater.  

Paralelně s tím se indické vlády států Gujarat, Maharashtra a tamilské Nadu chystají spustit celosvětově první cap-and-trade plán pro částice. Nejvyšší soud v Indii dokonce navrhl extra daň ze soukromých naftových vozidel v Novém Dillí.

Fake news or real views Learn More

Další části Asie také podnikají kroky ke zlepšení kvality ovzduší. Vietnam plánuje v nadcházejících letech vystavět osm městských vlakových linek. Bangkok, který se vypořádává ze znečištěním ovzduší od 90. let, vysázel 400 000 stromů. A Japonsko nabízí dotace na vodíková vozidla a vytváří nové pěší zóny.

Evropa by se měla, jakožto jeden z nejbohatších světových regionů, snažit stát v popředí snah o ekologickou udržitelnost. Když však dojde na znečištění ovzduší, měli by evropští tvůrci politiky přestat kázat ostatním a začít se spíše soustředit na řešení vlastních problémů.