MELBOURNE – Měly by bohaté země – nebo tamní investoři – skupovat zemědělskou půdu v rozvojových zemích? Otázku nadnesla zpráva Nadnárodní pozemkové obchody v zemědělství na globálním jihu, vydaná loni konsorciem Land Matrix Partnership, které sdružuje evropské výzkumné ústavy a nevládní organizace.
Zpráva dokládá, že od roku 2000 investoři či státní orgány z bohatých a rozvíjejících se zemí koupili víc než 83 milionů hektarů zemědělské půdy v chudších rozvojových zemích. To představuje 1,7 % zemědělské půdy světa.
Většina těchto nákupů se uskutečnila v Africe, přičemž dvě třetiny připadají na země, kde se ve velkém hladoví a instituce k určování formálního vlastnictví půdy jsou často slabé. Jen nákupy v Africe tvoří plochu zemědělské půdy velikosti Keni.
MELBOURNE – Měly by bohaté země – nebo tamní investoři – skupovat zemědělskou půdu v rozvojových zemích? Otázku nadnesla zpráva Nadnárodní pozemkové obchody v zemědělství na globálním jihu, vydaná loni konsorciem Land Matrix Partnership, které sdružuje evropské výzkumné ústavy a nevládní organizace.
Zpráva dokládá, že od roku 2000 investoři či státní orgány z bohatých a rozvíjejících se zemí koupili víc než 83 milionů hektarů zemědělské půdy v chudších rozvojových zemích. To představuje 1,7 % zemědělské půdy světa.
Většina těchto nákupů se uskutečnila v Africe, přičemž dvě třetiny připadají na země, kde se ve velkém hladoví a instituce k určování formálního vlastnictví půdy jsou často slabé. Jen nákupy v Africe tvoří plochu zemědělské půdy velikosti Keni.