Po Tálibánu

,,Neúspěsný stát`` - to je častá nálepka Afghánistánu a mnohdy také domnělá příčina toho, proč terorismus zde získal takový vliv. Stát vsak nikdy není neúspěsný ze své vlastní vůle ani nebývá oslabován neznámými příčinami. Když se státu nedaří, nedaří se mu z jasných a známých důvodů. Má-li Afghánistán znovu ožít, je potřeba tyto důvody řesit.

Dvacetiletá invaze, občanská válka a sucho obrátilo afghánské instituce v trosky. Miliony Afghánců se tísní v utečeneckých táborech nebo jsou jinde mimo domov. Po krajině jsou rozesety tisíce náslapných min. Miliony obyvatel jsou nemocní a chudí, mnoho z nich doslova živoří. Z těchto a mnoha dalsích důvodů si přestavba afghánského hospodářství vyžádá nejen rekonstrukci ekonomiky, ale také naprosté ,,znovuobjevení`` politických a kulturních institucí země. Pokud vsak budou země sousedící s Afghánistánem intervenovat tak, že bude docházet k dalsím ekonomickým otřesům, je takový zevrubný úkol předem odsouzen k neúspěchu.

Pro Afghánistán nejsou rychlá řesení vhodná. Přestavba země nebude lehký ani levný úkol. Jestli si někdo myslí, že se koalice proti terorismu bude moci rychle vrátit domů (jako Západ, který po ústupu Sovětů nechal Afghánistán napospas jeho osudu), tak se velice mýlí. Západ musí v Afghánistánu vytrvat do té doby, než začne probíhat celková rekonstrukce země. Jinak zde opět hrozí riziko chaosu a násilí, a to navíc v mnohem nestabilnějsím regionu, jak dokládají současné problémy Pákistánu.

https://prosyn.org/bSa4p0ocs