0

Co nahradí „srpnové výstřely“

Blízký východ je místem, kde se sotva kdy usadí prach. A když se tak příležitostně stane, třeba i na krátký interval – neboť se zdá, že rezoluce OSN 1701 o zastavení bojových akcí v Libanonu stále platí –, přichází čas bilancování v naději, že zodpovědná debata ovlivní ty, kdo jsou u moci.

Začněme tedy Spojenými státy. Prezident George W. Bush nešetří iniciativami ani chytlavými slogany a zkratkami. V posledních letech se to jimi přímo hemží: „globální válka s terorem“ (GWOT), „cestovní mapa“, „Blízkovýchodní iniciativa partnerství“ (MEPI), „Širší Blízký východ a severní Afrika“ (BMENA) – původně „Iniciativa pro širší Blízký východ“ (GMEI) –, „demokracií asistovaný dialog“ (DAD) a tak dále. Jeho nejnovější přelud, který se mu zjevil právě uprostřed nedávných bojů mezi Izraelem a Hizballáhem, nesl název „Nový Blízký východ“ (NME) a Izrael, Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie jakožto chráněnci USA měli v jeho rámci sloužit jako pilíře regionálního uspořádání.

Stejně jako všechny Bushovy předchozí iniciativy od teroristických útoků na New York a Washington téměř před pěti lety však i NME narážela hned od počátku na potíže. Ministryně zahraničí Condoleezza Riceová oznámila její zrod a současně odmítla okamžité příměří v Libanonu. Kvůli špatnému načasování budila iniciativa zdání bezcitnosti, poněvadž efektivní, ale nemilosrdné izraelské dělostřelectvo a letectvo vyhánělo z domovů, zabíjelo nebo mrzačilo tisíce civilistů.

To vyvolalo u tří arabských partnerů NME takové rozpaky, že se všichni od této Američany podporované iniciativy chvatně distancovali. Saúdská Arábie, která téměř dva týdny mlčela, kromě toho věnovala 500 milionů dolarů na obnovu zničených oblastí Libanonu a další miliardu na podporu ohrožené libanonské měny.