Co po asimilaci

Migrace lidí je stará jako samotné dějiny. Ničím novým není ani migrace do odlehlých míst a vzdálených kultur. V devatenáctém století miliony Evropanů putovaly za svobodou do Ameriky, především do Spojených států. Novinkou dneška je rozsah migrace, jež je často pohybem přes hluboké kulturní propasti - a nezřídka bez konkrétního cíle.

Afričané prchající na lodích přes Středozemní moře často ani nevědí, zda se chtějí dostat do Itálie, Německa nebo do Británie. Ba ani pro ty, kdo jsou si cílem jisti, jako Severoafričané ve Španělsku a ve Francii nebo Turci v Německu, nebylo prioritou dostat se do určitého místa, nýbrž uniknout z beznaděje své domoviny.

Tato moderní podoba migrace způsobuje obrovské problémy cílovým zemím. V Evropě se dnes jedná o zřejmě nejvážnější sociální problém, neboť nikdo přesně neví, jak se vypořádat s výslednými střety kultur.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/WuikHdf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.