0

Afričtí zemědělci z velkoměst

NAIROBI – Nedávno jsem se v kavárně setkala s Eunice Wangariovou a překvapilo mě, jak se při rozhovoru mobilním telefonem vytrvale vyptává své matky na zrání kukuřičného pole v její rodné vesnici, hodiny cesty vzdálené od velkoměsta, kde jsme seděly. Zdravotní sestra Wangariová spoléhá na příjem ze zemědělství, aby si vydělala peníze na nákup další půdy – k rozšíření svého farmaření.

Přestože Wangariová žije v hlavním městě Keni, dokáže si vydělat stovky dolarů ročně na ziscích z tržních plodin pěstovaných za pomoci příbuzných. Už dávno se jí vrátil počáteční vklad, čerpaný z mezd zdravotní sestry ve výši asi 350 dolarů měsíčně.

Wangariová patří v Keni k tisícům – a v Africe ke statisícům, ba snad milionům – městských pracujících, kteří si zvyšují příjmy absenčním zemědělstvím. Vzhledem k tomu, že ceny základních potravin jsou nejvyšší za celá desetiletí, mnozí obyvatelé měst pokládají farmaření za dosti výnosné.

Specializací na zeleninu typickou pro daný region také absenční zemědělství upevňuje národní hrdost – a hrdost na tradiční stravu. „Už příliš dlouho naši zemi zaplavují potraviny z dovozu a jídlo kopírující Západ,“ říká Wangariová. „Nadešel čas, abychom se bránili – a vypěstovali si vlastní.“