2

Vakcinační test Afriky

BOSTON – Ministerstva zdravotnictví Afriky podepsaly v únoru v Addis Abebě široce oslavovanou deklaraci o jejich závazku udržet imunizaci na popředí jejich snah, jak zachránit děti tohoto kontinentu před smrtí a nemocemi. Dostát tomu to závazku nebude jednoduchá záležitost. Imunizace totiž není pouze otázka zdraví; je to také ekonomická výzva.

Argument pro vakcinaci je silný. Odhaduje se, že globálně je ročně díky prevenci zamezeno 2-3 milionům dětským úmrtím a zhruba 600 000 dospělým. Navíc, imunizace je považována za jeden z nákladově nejefektivnějších vynálezů veřejného zdravotnictví k redukci dětské chorobnosti, úmrtnosti a dětských postižení. Odhady nedávné studie ukazují, že každý dolar vynaložený na imunizaci ušetří 16 dolarů v nákladech na zabránění nemoci. S ohledem na hodnotu, kterou jednotlivci kladou na delší a zdravější životy, stoupají čisté výnosy z investic do imunizace někam k 44 násobku nákladů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Došlo k zásadnímu pokroku. V roce 2014 bylo 86% dětí očkováno proti záškrtu, tetanu a černému kašli, v porovnání s 5% v roce 1974. A došlo k mimořádným pokrokům i v počtu a druhu vakcín, které jsou k dispozici.

I přesto nedosáhne odhadem 18,7 milionu kojenců na rutinní imunizační služby. Problémem je samozřejmě přístup.

Detailní analýza imunizace v afrických zemích odhaluje významné rozdíly v rámci a napříč zeměmi. Více než 60% neimunizovaných kojenců žije pouze v deseti zemích: v Demokratické republice Kongo (DRC), Etiopii, Indii, Indonésii, Iráku, Nigérii, Pákistánu, na Filipínách, v Ugandě a v Jihoafrické republice.

Pokrytí rutinní imunizací zůstává mimořádně nízké hlavně v Africe; během posledních let vlastně stagnovala, na pozadí slabých a nedostatečně financovaných zdravotních systémů. Výsledkem je, že jedno z pěti dětí v Africe stále nedostane život zachraňující vakcinaci. V roce 2014 se 42% z globálních úmrtí na spalničky nacházelo v Africe.

Většina neimunizovaných dětí v Africe žije v Nigérii, Etiopii, DRC, Jižním Súdánu a Guinei. Většinu těch, ke kterým vakcinace nedosáhne, tvoří chudí lidé z vesnických oblastí a rodiny s nízkým stupněm vzdělání.

Peníze jsou zcela zřejmě vedoucím faktorem, který ovlivňuje výsledky imunizace. Nad rámec neadekvátně financovaných zdravotních systémů, které jsou slabé a neefektivní, zejména ve vesnických oblastech, čelí Afrika také výzvě v��podobě schopnosti pořizovat nové a dražší vakcíny.

Nové vakcíny by nám měly umožnit zachránit více životů. Lékaři bez hranic však odhadují, že představení nových vakcín učinilo ve většině afrických zemí imunizaci dítěte v roce 2014 68 krát dražší, než v roce 2001. Další studie ukázala, že v roce 2001 byly celkové náklady originální sady šesti vakcín, doporučované Světovou zdravotnickou organizací, byly méně než jeden dolar. V roce 2014 vzrostl počet vakcín doporučovaných WHO na 11 a náklady dosáhly zhruba 21 dolarů pro chlapce a 35 pro dívky. Dodatečné náklady na dovoz, nyní odhadované na zhruba 25 dolarů na dítě, dostávají dnes celkové náklady na celkovou imunizaci dítěte někam k 50-60 dolarům.

Stejná studie odhalila, že v mnoha nízko a středně příjmových zemích jsou v současnosti rozpočty na imunizaci nedostatečné pro udržení vakcinačních programů a ještě méně pro začlenění nových, dražších vakcín. Jak v Addis Abebě poznamenalo několik ministrů zdravotnictví, vysoké ceny vakcín nutí vlády chudých zemí dělat těžká rozhodnutí o tom, kterým smrtelným chorobám si mohou dovolit předcházet.

Pro některé země se situace ještě zhorší, jelikož Gavi, mezinárodní skupina, která pomohla financovat dramatickou globální expanzi nových vakcín, postupně ruší podporu zemím, které jsou považovány jako dostatečně vyspělé na zrušení asistence. Bez způsobilosti získat nižší cenu prostřednictvím Gavi si možná mnohé z těchto zemí nebudou moci dovolit novější vakcíny.

Fake news or real views Learn More

Aby mohli s touto výzvou adekvátně naložit, zavázali se afričtí lídři k investici do kapacity kontinentu vyvinout a produkovat vlastní vakcíny To je však dlouhodobá strategie, která bude vyžadovat koordinované regionální investiční plánování, rozvoj trhu a silnější regulační schopnosti. V krátko a střednědobém výhledu by bylo pro africké země dobré, kdyby se podívaly na sílu kolektivního vyjednávání, aby tak dojednaly lepší obchody pro potřebné vakcíny.

Zatímco Afrika může a měla by udělat více pro zlepšení vakcinace, globální komunita má také odpovědnost a uskutečnit společnou snah o snížení cen imunizace. Nedávno představené snížení ceny pneumokokové vakcíny je krokem správným směrem, ale to nestačí. Bez kolektivní akce zůstane spravedlivý a udržitelný přístup k imunizaci v Africe hlavním problémem – a dětské životy budou nadále mařeny.