Více než 300 afghánských žen – mnohé z nich studentky – pochodovalo společně 16. dubna Kábulem na protest proti novému zákonu schválenému parlamentem, který by na ženy uvalil řadu omezení připomínajících vládu Tálibánu. Zákon by povoloval znásilnění manželem, omezoval by pohyb žen – třeba za prací či studiem – bez mužského souhlasu a postihoval by odmítnutí oblékat se tak, jak si přeje manžel.
Afghánky čelící zástupu rozhněvaných mužů, kteří jim spílali, že jsou „děvky“, a zahrnuli je dalšími nadávkami, pochodovaly pod prškou urážek dvě míle a doručily petici proti právní normě zákonodárcům. Zákon schválily obě komory parlamentu a prezident Hamíd Karzáí jej podepsal. Norma teď postihuje pouze šíitskou menšinu, ale hrozí, že bude mít vliv na projednávanou legislativu, která by mohla sešněrovat i práva nešíitských žen.
Když západní média od zúčastněných žen žádala citace, častokrát si vyslechla oblíbenou feministickou frázi v západním stylu: „Tyto zákony by proměnily ženy v jistý druh majetku.“ Protipólem k představě ženy jako majetku je na Západě mimořádně individualistický požadavek osobní autonomie – rozhodování se zakládá primárně na vlastních přáních ženy, nikoli na jejím postavení manželky, matky, členky společenství či vyznavačky víry.
Více než 300 afghánských žen – mnohé z nich studentky – pochodovalo společně 16. dubna Kábulem na protest proti novému zákonu schválenému parlamentem, který by na ženy uvalil řadu omezení připomínajících vládu Tálibánu. Zákon by povoloval znásilnění manželem, omezoval by pohyb žen – třeba za prací či studiem – bez mužského souhlasu a postihoval by odmítnutí oblékat se tak, jak si přeje manžel.
Afghánky čelící zástupu rozhněvaných mužů, kteří jim spílali, že jsou „děvky“, a zahrnuli je dalšími nadávkami, pochodovaly pod prškou urážek dvě míle a doručily petici proti právní normě zákonodárcům. Zákon schválily obě komory parlamentu a prezident Hamíd Karzáí jej podepsal. Norma teď postihuje pouze šíitskou menšinu, ale hrozí, že bude mít vliv na projednávanou legislativu, která by mohla sešněrovat i práva nešíitských žen.
Když západní média od zúčastněných žen žádala citace, častokrát si vyslechla oblíbenou feministickou frázi v západním stylu: „Tyto zákony by proměnily ženy v jistý druh majetku.“ Protipólem k představě ženy jako majetku je na Západě mimořádně individualistický požadavek osobní autonomie – rozhodování se zakládá primárně na vlastních přáních ženy, nikoli na jejím postavení manželky, matky, členky společenství či vyznavačky víry.