0

Afghánistán a budoucnost NATO

V Afghánistánu se nedaří. Někdy na přelomu let 2001/2002 Bushova administrativa usoudila, že stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu už není její nejvyšší prioritou a vsadila místo toho na změnu režimu v Iráku pod taktovkou armády. Afghánistán tedy lze oprávněně považovat za první oběť její pomýlené strategie.

Bushova administrativa ale není jediným viníkem zhoršující se situace v Afghánistánu. Zajistit stabilitu a bezpečnost země bylo úkolem NATO a podíl odpovědnosti za zhoršující se poměry tedy nese slabý generální tajemník NATO a evropští spojenci, zejména Německo a Francie.

Navzdory všem těžkostem přesto situace v Afghánistánu není na rozdíl od Iráku beznadějná. V prvé řadě existoval dobrý důvod v Afghánistánu vstoupit do války, neboť odtud vzešly útoky z 11. září 2001. Když byla intervence Západu podniknuta, ukončila téměř nepřetržitou občanskou válku a většina obyvatel ji stále vnímá souhlasně. Konečně, intervence na rozdíl od Iráku nerozlámala základy vnitřní struktury afghánského státu ani neohrozila jeho soudržnost.

Bude-li Západ prosazovat realistické cíle a bude tak činit s vytrvalostí, jeho hlavní cíl – stabilní centrální vláda, která dokáže vytlačit Tálibán, udržet zemi pohromadě a s pomocí mezinárodního společenství zajistit rozvoj země – je stále dosažitelný.