Afghánistán a budoucnost NATO

V Afghánistánu se nedaří. Někdy na přelomu let 2001/2002 Bushova administrativa usoudila, že stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu už není její nejvyšší prioritou a vsadila místo toho na změnu režimu v Iráku pod taktovkou armády. Afghánistán tedy lze oprávněně považovat za první oběť její pomýlené strategie.

Bushova administrativa ale není jediným viníkem zhoršující se situace v Afghánistánu. Zajistit stabilitu a bezpečnost země bylo úkolem NATO a podíl odpovědnosti za zhoršující se poměry tedy nese slabý generální tajemník NATO a evropští spojenci, zejména Německo a Francie.

Navzdory všem těžkostem přesto situace v Afghánistánu není na rozdíl od Iráku beznadějná. V prvé řadě existoval dobrý důvod v Afghánistánu vstoupit do války, neboť odtud vzešly útoky z 11. září 2001. Když byla intervence Západu podniknuta, ukončila téměř nepřetržitou občanskou válku a většina obyvatel ji stále vnímá souhlasně. Konečně, intervence na rozdíl od Iráku nerozlámala základy vnitřní struktury afghánského státu ani neohrozila jeho soudržnost.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/zc1zl9M/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.