0

Rozvojové náklady homofobie

LONDÝN – Pro mne jako pro homosexuála žijícího v Nigérii byla největší výzvou volba mezi mou sexualitou a mým zaměstnáním.

V roce 2004 jsem stál na počátku své herecké kariéry. Krátce předtím jsem odešel z univerzity a vystupoval jsem v seriálu „Růže a trny“, což byla telenovela vysílaná v hlavním vysílacím čase na Galaxy Television, jedné z nejpopulárnějších televizních stanic v Nigérii. Hrál jsem roli „Richarda“, jediného syna z bohaté rodiny, který měl milostný poměr s pokojskou.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Postupně se začalo šuškat o mém soukromém životě, a tak jsem se rozhodl jít s pravdou ven. Souhlasil jsem, že vystoupím v nejsledovanější televizní talk-show v Nigérii a promluvím o své homosexualitě.

Téměř vzápětí byla moje postava zrušena. A spolu se zaměstnáním jsem ztratil také finanční jistotu. Stejně jako mnoho homosexuálních mužů a žen v Africe jsem si musel vybrat mezi ekonomickou svobodou a mentálním vězením.

Nigérie a Uganda letos zavedly drakonické zákony proti homosexuálům, čímž vyvolaly celosvětovou debatu o lidských právech. Tato debata započala rovněž ve Světové bance, jejíž prezident Jim Yong Kim nedávno prohlásil, že „institucializovaná diskriminace je špatná pro lidi i pro společnosti“.

Kimovo prohlášení vyvolalo kritiku a kontroverze. Často – tak jako v Ugandě a v Nigérii – slýcháme tvrzení, že odpor vůči diskriminaci gayů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) ze strany oficiálních míst je pouze způsobem, jak vnucovat Africe „západní“ hodnoty. To ovšem předpokládá, že homosexualita je „neafrická“. A navzdory absenci důkazů, že jakákoliv země nebo kontinent nemá žádné LGBT (a navzdory bezpočtu důkazů svědčících o opaku), přijímá tento předpoklad za svůj stále větší počet afrických vládců.

Mezi prvními byl v roce 2006 tehdejší nigerijský prezident Olusegun Obasanjo. V roce 2014 se k němu přidal ugandský prezident Yoweri Museveni, když podepsal zákon proti homosexuálům. Další vedoucí představitelé, od gambijského prezidenta Yahyi Jammeha po zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho, se vyslovují podobně.

Tento přístup oficiálních míst způsobuje africkým gayům a lesbám značné utrpení. Cena, kterou homosexuálové v mnoha afrických zemích platí za homofobii, je až bolestně zjevná: právní postihy, sociální vyřazování a spravedlnost lůzy.

Jedno však africkým předákům tažení proti homosexuálům uniká: právní ochrana není jen otázkou lidských práv, ale i otázkou ekonomickou. Kim má naprostou pravdu a výzkumy už začaly měřit ekonomické náklady homofobie tím, že zkoumají vazby mezi homofobním smýšlením a chudobou v zemích, kde zákony a společenské postoje zapovídají vztahy mezi osobami téhož pohlaví.

M. V. Lee Badgettová, ekonomka z Massachusettské univerzity v Amherstu, představila na jednání Světové banky v březnu 2014 prvotní zjištění studie ekonomických dopadů homofobie v Indii. Odhadla, že indická ekonomika mohla v roce 2012 přijít až o 23,1 miliardy dolarů pouze na přímých zdravotnických nákladech souvisejících s depresí, sebevraždami a rozdíly v léčbě HIV v důsledku stigmatizace a diskriminace homosexuálů.

Kromě těchto konkrétních nákladů může homosexualita přinášet také násilí, ztrátu pracovního místa, zavržení rodinou, ústrky ve školách a tlaky na sňatek. V důsledku toho má mnoho homosexuálů nižší vzdělání, nižší produktivitu práce, nižší výdělky, horší zdraví a kratší život.

V roce 2005 jsem v Nigérii zahájil Nezávislý projekt za rovná práva (TIERS), abych reagoval na rostoucí počet lidí, kteří kvůli podezřením týkajícím se jejich sexuality přišli o práci. Během prvního roku jsme poskytli podporu desítkám osob. Jeden mladý muž přezdívaný „Olumide“ získal dočasné ubytování poté, co ho rodina vyhodila z domu, protože je gay. Další muž s přezdívkou „Uche“ ztratil po vyzrazení jeho sexuální orientace místo šéfkuchaře. Projekt TIERS mu pomohl získat ubytování a kapitál na rozjezd cateringové firmy. Ačkoliv uplynulo téměř 10 let, stále není bezpečné používat jejich skutečná jména.

Ekonomické náklady diskriminace se po celé Africe zvyšují, což odpovídá sílícímu tlaku na zaměstnavatele, pronajímatele bytů, poskytovatele zdravotní péče, vzdělávací instituce a další, aby vyřazovali příslušníky LGBT.

Světová banka a další rozvojové agentury dnes mapují globální rozvojové priority, které navážou na Rozvojové cíle tisíciletí (MDG). Tento projekt, jenž v roce 2015 oficiálně skončí, obsahoval konkrétní cíle podpory rovnosti pohlaví a poskytnutí většího práva ženám jakožto strategii přispívající k hospodářskému růstu. Do budoucna by měla Světová banka zvolit stejný přístup také k právům LGBT a učinit z právní ochrany sexuální orientace a genderové identity podmínku pro státy přijímající půjčky.

Začlenění uznání práv žen do MDG nenarušilo africké kultury tím, že jim vnutilo „západní“ hodnoty; ve skutečnosti řadu afrických zemí posílilo a tyto země dnes patří ke špičce světa v oblasti zastoupení žen ve vládě. Prosazováním podobných ochran pro LGBT mohou mezinárodní investice a pomoc zlepšit ekonomickou výkonnost a posílit respekt k základním lidským právům.

Světová banka, která si vždy dává pozor, aby se nenechala zatáhnout do „politických“ otázek, zdůrazňuje, že není globálním vymahatelem lidských práv. Stále více si však uvědomuje svou roli prostředníka, který pomáhá svým členům realizovat závazky na poli lidských práv. Práva LGBT by měla být lakmusovým papírkem.

Pomoc vládám, které umožňují ostrakizaci konkrétních sociálních skupin, může být spojena s velmi reálnými ekonomickými náklady. Při posuzování nových půjček by se měly podniknout kroky, které zajistí, aby se jejich přínos dotkl co největšího počtu lidí.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Pokud se Světová banka – která v současné době půjčuje Nigérii téměř 5,5 miliardy dolarů a očekává, že bude v příštích čtyřech letech vyčleňovat další 2 miliardy dolarů ročně – vydá tímto směrem, možná ji budou následovat další poskytovatelé zdrojů. Afričtí LGBT ve svém boji za lidská a ekonomická práva takové silné spojence zoufale potřebují.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka