CAMBRIDGE – Kybernetická bezpečnost až donedávna zajímala hlavně počítačové nadšence a milovníky špionážních románů. Tvůrcům internetu, kteří představovali součást malé a uzavřené komunity, velmi vyhovoval otevřený systém, v němž bezpečnost není prvořadým zájmem. Když se však dnes na webu pohybují zhruba tři miliardy uživatelů, stala se samotná jeho otevřenost vážnou slabinou ohrožující obrovské ekonomické příležitosti, které internet otevřel světu.
„Kybernetický útok“ může mít řadu podob, od obyčejného sondování přes prznění webových stránek až po útoky typu „odepření služby“, špionáž a ničení dat. A také termín „kybernetická válka“, který lze nejlépe definovat jako jakoukoliv nepřátelskou akci v kybernetickém prostoru, jež zesiluje velké fyzické násilí nebo se mu rovná, má velmi proměnlivý charakter – je to odraz různých definic „války“, jež může označovat nejen ozbrojený konflikt, ale i jakékoliv společné úsilí o vyřešení určitého problému (například „válka s chudobou“).
Kybernetická válka a kybernetická špionáž jsou spojovány převážně se státy, zatímco kybernetická zločinnost a kybernetický terorismus bývají většinou dávány do souvislosti s nestátními aktéry. Nejnákladnější je dnes řešení špionáže a zločinnosti, avšak v příštích zhruba deseti letech může narůst i hrozba kybernetické války a kybernetického terorismu. S vývojem spojenectví a taktiky se navíc jednotlivé kategorie mohou stále více překrývat. Teroristé mohou nakupovat od zločinců škodlivý software a pro vlády může být užitečné schovat se za obě skupiny.
CAMBRIDGE – Kybernetická bezpečnost až donedávna zajímala hlavně počítačové nadšence a milovníky špionážních románů. Tvůrcům internetu, kteří představovali součást malé a uzavřené komunity, velmi vyhovoval otevřený systém, v němž bezpečnost není prvořadým zájmem. Když se však dnes na webu pohybují zhruba tři miliardy uživatelů, stala se samotná jeho otevřenost vážnou slabinou ohrožující obrovské ekonomické příležitosti, které internet otevřel světu.
„Kybernetický útok“ může mít řadu podob, od obyčejného sondování přes prznění webových stránek až po útoky typu „odepření služby“, špionáž a ničení dat. A také termín „kybernetická válka“, který lze nejlépe definovat jako jakoukoliv nepřátelskou akci v kybernetickém prostoru, jež zesiluje velké fyzické násilí nebo se mu rovná, má velmi proměnlivý charakter – je to odraz různých definic „války“, jež může označovat nejen ozbrojený konflikt, ale i jakékoliv společné úsilí o vyřešení určitého problému (například „válka s chudobou“).
Kybernetická válka a kybernetická špionáž jsou spojovány převážně se státy, zatímco kybernetická zločinnost a kybernetický terorismus bývají většinou dávány do souvislosti s nestátními aktéry. Nejnákladnější je dnes řešení špionáže a zločinnosti, avšak v příštích zhruba deseti letech může narůst i hrozba kybernetické války a kybernetického terorismu. S vývojem spojenectví a taktiky se navíc jednotlivé kategorie mohou stále více překrývat. Teroristé mohou nakupovat od zločinců škodlivý software a pro vlády může být užitečné schovat se za obě skupiny.