NEW YORK – Když firma BP a její těžební společníci roku 2010 způsobili v Mexickém zálivu havárii plošiny Deepwater Horizon, vláda Spojených států požadovala, aby BP financovala sanaci ropné skvrny, odškodnila ty, kdo utrpěli škody, a zaplatila trestní sankce za porušení norem, jež ke katastrofě vedly. Na nápravu a pokuty už BP vyčlenila přes 20 miliard dolarů. Na základě vyrovnání z minulého týdne teď BP zaplatí nejvyšší trestní sankci v dějinách USA – 4,5 miliardy dolarů.
Tytéž standardy pro nápravu ekologických škod je třeba uplatnit na globální společnosti působící v chudších zemích, kde v porovnání s vládami mají zhusta natolik silnou moc, že řada z nich jedná beztrestně a s malou či nulovou zodpovědností pustoší životní prostředí. Jelikož vstupujeme do nové éry udržitelného rozvoje, beztrestnost se musí změnit v zodpovědnost. Znečišťovatelé musí platit, v zemích bohatých i chudých. Velké společnosti musí přijmout odpovědnost za své konání.
Korunním příkladem ekologické beztrestnosti firem je Nigérie. Přední ropné společnosti, mimo jiné Shell, ExxonMobil a Chevron, už desítky let těží ropu v deltě Nigeru, ekologicky křehkém prostředí sladkovodních bažinných lesů, mangrovníků, nížinných deštných pralesů a pobřežních bariérových ostrovů. Tento bohatý habitat je domovem pozoruhodné druhové pestrosti – anebo byl, než přišly ropné společnosti – a více než 30 milionů domorodých obyvatel, jejichž zdraví a živobytí závisí právě na lokálních ekosystémech.
Před dvaceti lety Mezinárodní svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů (IUCN) klasifikoval deltu Nigeru jako region s vysokou biodiverzitou mořské a pobřežní flóry a fauny (druhů stromů, ryb, ptáků, savců a dalších forem života), a proto její ochraně přiřadil velmi vysokou prioritu. Zároveň ovšem poznamenal, že druhová pestrost v regionu je masivně ohrožena, přičemž její ochrana je přinejlepším slabá.
Globální firmy podnikající v deltě desítky let způsobují úniky ropy a hoření zemního plynu, bez ohledu na přirozené prostředí a místní komunity, zbídačené a otrávené jejich činností. Jeden odhad vyčíslil úhrnný únik za posledních 50 let na přibližně 10 milionů barelů – dvojnásobek úniku po havárii BP.
Data jsou nejistá: v daném období došlo k mnoha tisícům úniků, často nedbale zaznamenaných – jejich rozsah se zakrýval nebo jej jednoduše nezjišťovaly ani firmy, ani vláda. Ostatně právě když na BP dopadaly nové trestní sankce, ExxonMobil ohlásil další únik z ropovodu v deltě Nigeru.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Environmentální zkáza delty je součástí obecnějšího příběhu: zkorumpované firmy podnikají ruku v ruce se zkorumpovanými vládními činiteli. Firmy rutinně uplácejí úředníky, aby získaly ropné koncese, lžou ohledně objemu těžby a vyhýbají se daním a zodpovědnosti za škody na životním prostředí, jež způsobují. Za desítky let úplatků od mezinárodních společností, plundrujících přírodní bohatství delty, nigerijští představitelé pohádkově zbohatli. Na firmu Shell, největšího zahraničního podnikatele v deltě Nigeru, se opakovaně snáší kritika za nehorázné praktiky a neochotu skládat účty za své konání.
Místní populace přitom zůstává zbídačená a sužovaná chorobami zapříčiněnými nezdravým vzduchem, otrávenou pitnou vodou a znečištěním potravního řetězce. Místní bezpráví vyústilo ve válku gangů a neustálé krádeže ropy ilegálním „napichováním“ ropovodů, které způsobuje další rozsáhlé úniky a časté výbuchy, při nichž umírají desítky lidí, včetně nevinných okolostojících.
V koloniální éře bylo dobývání bohatství ze spravovaných území oficiálním účelem imperiální moci. V postkoloniální době se používají skrytější metody. Když ropné firmy v Nigérii či jinde spáchají něco nekalého, ochrání je moc jejich domovských zemí. Na tyhle společnosti nám nesahejte, slyší ze Spojených států a Evropy. Ostatně jeden z největších úplatků (údajně 180 milionů dolarů) v poslední době v Nigérii vyplatila firma Halliburton, úzce navázaná na americkou politickou moc. (Dick Cheney přešel z pozice výkonného ředitele Halliburtonu na post viceprezidenta USA.)
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vydal loni pozoruhodnou zprávu o Ogonilandu, významné etnické domovině v deltě Nigeru, která je epicentrem střetu mezi místními komunitami a mezinárodními ropnými společnostmi. Zpráva byla sžíravá i vědecky zřetelná. Navzdory mnoha dřívějším slibům, že dojde k sanaci, zůstává Ogoniland v environmentální agonii, zbídačený a přiotrávený ropným průmyslem.
UNEP rovněž předložil jasná a podrobná doporučení, včetně tísňových opatření k zajištění nezávadné pitné vody, sanačních postupů zacílených na mangrovníky a půdu, zdravotnických studií zaměřených na zjištění a potlačení důsledků znečištění a nového regulatorního rámce.
Vlády světa se nedávno dohodly, že přikročí k novému rámci pro udržitelný rozvoj, když v červnu na summitu Rio+20 oznámily záměr přijmout Cíle udržitelného rozvoje. Ty nabízejí světu zásadní příležitost nastavit jasné a přesvědčivé standardy chování vlád a firem. Řada významných společností, a to i v ropném průmyslu, vyjádřila ochotu cíle udržitelného rozvoje podpořit.
Vyčištění delty Nigeru by bylo nejpádnějším možným příkladem nové éry přijímání odpovědnosti. Shell, Chevron, ExxonMobil a další přední ropné firmy by se měly přihlásit a přispět k financování sanace, čímž by zahájily novou éru zodpovědnosti.
Hraje se také o to, aby se k zodpovědnosti přihlásila nigerijská vláda. Je povzbudivé, že v popředí snah o posílení vlády práva v ropném sektoru je v poslední době několik nigerijských senátorů.
Vyčištění delty Nigeru představuje pro Nigérii, ropný průmysl i mezinárodní společenství ideální příležitost přesvědčivě uvázat, že na obzoru je úsvit nové éry. Od teď už udržitelný rozvoj nesmí být jen heslem, ale naopak funkčním přístupem ke globální správě a k prosperitě na namáhané a zalidněné planetě.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
NEW YORK – Když firma BP a její těžební společníci roku 2010 způsobili v Mexickém zálivu havárii plošiny Deepwater Horizon, vláda Spojených států požadovala, aby BP financovala sanaci ropné skvrny, odškodnila ty, kdo utrpěli škody, a zaplatila trestní sankce za porušení norem, jež ke katastrofě vedly. Na nápravu a pokuty už BP vyčlenila přes 20 miliard dolarů. Na základě vyrovnání z minulého týdne teď BP zaplatí nejvyšší trestní sankci v dějinách USA – 4,5 miliardy dolarů.
Tytéž standardy pro nápravu ekologických škod je třeba uplatnit na globální společnosti působící v chudších zemích, kde v porovnání s vládami mají zhusta natolik silnou moc, že řada z nich jedná beztrestně a s malou či nulovou zodpovědností pustoší životní prostředí. Jelikož vstupujeme do nové éry udržitelného rozvoje, beztrestnost se musí změnit v zodpovědnost. Znečišťovatelé musí platit, v zemích bohatých i chudých. Velké společnosti musí přijmout odpovědnost za své konání.
Korunním příkladem ekologické beztrestnosti firem je Nigérie. Přední ropné společnosti, mimo jiné Shell, ExxonMobil a Chevron, už desítky let těží ropu v deltě Nigeru, ekologicky křehkém prostředí sladkovodních bažinných lesů, mangrovníků, nížinných deštných pralesů a pobřežních bariérových ostrovů. Tento bohatý habitat je domovem pozoruhodné druhové pestrosti – anebo byl, než přišly ropné společnosti – a více než 30 milionů domorodých obyvatel, jejichž zdraví a živobytí závisí právě na lokálních ekosystémech.
Před dvaceti lety Mezinárodní svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů (IUCN) klasifikoval deltu Nigeru jako region s vysokou biodiverzitou mořské a pobřežní flóry a fauny (druhů stromů, ryb, ptáků, savců a dalších forem života), a proto její ochraně přiřadil velmi vysokou prioritu. Zároveň ovšem poznamenal, že druhová pestrost v regionu je masivně ohrožena, přičemž její ochrana je přinejlepším slabá.
Globální firmy podnikající v deltě desítky let způsobují úniky ropy a hoření zemního plynu, bez ohledu na přirozené prostředí a místní komunity, zbídačené a otrávené jejich činností. Jeden odhad vyčíslil úhrnný únik za posledních 50 let na přibližně 10 milionů barelů – dvojnásobek úniku po havárii BP.
Data jsou nejistá: v daném období došlo k mnoha tisícům úniků, často nedbale zaznamenaných – jejich rozsah se zakrýval nebo jej jednoduše nezjišťovaly ani firmy, ani vláda. Ostatně právě když na BP dopadaly nové trestní sankce, ExxonMobil ohlásil další únik z ropovodu v deltě Nigeru.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Environmentální zkáza delty je součástí obecnějšího příběhu: zkorumpované firmy podnikají ruku v ruce se zkorumpovanými vládními činiteli. Firmy rutinně uplácejí úředníky, aby získaly ropné koncese, lžou ohledně objemu těžby a vyhýbají se daním a zodpovědnosti za škody na životním prostředí, jež způsobují. Za desítky let úplatků od mezinárodních společností, plundrujících přírodní bohatství delty, nigerijští představitelé pohádkově zbohatli. Na firmu Shell, největšího zahraničního podnikatele v deltě Nigeru, se opakovaně snáší kritika za nehorázné praktiky a neochotu skládat účty za své konání.
Místní populace přitom zůstává zbídačená a sužovaná chorobami zapříčiněnými nezdravým vzduchem, otrávenou pitnou vodou a znečištěním potravního řetězce. Místní bezpráví vyústilo ve válku gangů a neustálé krádeže ropy ilegálním „napichováním“ ropovodů, které způsobuje další rozsáhlé úniky a časté výbuchy, při nichž umírají desítky lidí, včetně nevinných okolostojících.
V koloniální éře bylo dobývání bohatství ze spravovaných území oficiálním účelem imperiální moci. V postkoloniální době se používají skrytější metody. Když ropné firmy v Nigérii či jinde spáchají něco nekalého, ochrání je moc jejich domovských zemí. Na tyhle společnosti nám nesahejte, slyší ze Spojených států a Evropy. Ostatně jeden z největších úplatků (údajně 180 milionů dolarů) v poslední době v Nigérii vyplatila firma Halliburton, úzce navázaná na americkou politickou moc. (Dick Cheney přešel z pozice výkonného ředitele Halliburtonu na post viceprezidenta USA.)
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vydal loni pozoruhodnou zprávu o Ogonilandu, významné etnické domovině v deltě Nigeru, která je epicentrem střetu mezi místními komunitami a mezinárodními ropnými společnostmi. Zpráva byla sžíravá i vědecky zřetelná. Navzdory mnoha dřívějším slibům, že dojde k sanaci, zůstává Ogoniland v environmentální agonii, zbídačený a přiotrávený ropným průmyslem.
UNEP rovněž předložil jasná a podrobná doporučení, včetně tísňových opatření k zajištění nezávadné pitné vody, sanačních postupů zacílených na mangrovníky a půdu, zdravotnických studií zaměřených na zjištění a potlačení důsledků znečištění a nového regulatorního rámce.
Vlády světa se nedávno dohodly, že přikročí k novému rámci pro udržitelný rozvoj, když v červnu na summitu Rio+20 oznámily záměr přijmout Cíle udržitelného rozvoje. Ty nabízejí světu zásadní příležitost nastavit jasné a přesvědčivé standardy chování vlád a firem. Řada významných společností, a to i v ropném průmyslu, vyjádřila ochotu cíle udržitelného rozvoje podpořit.
Vyčištění delty Nigeru by bylo nejpádnějším možným příkladem nové éry přijímání odpovědnosti. Shell, Chevron, ExxonMobil a další přední ropné firmy by se měly přihlásit a přispět k financování sanace, čímž by zahájily novou éru zodpovědnosti.
Hraje se také o to, aby se k zodpovědnosti přihlásila nigerijská vláda. Je povzbudivé, že v popředí snah o posílení vlády práva v ropném sektoru je v poslední době několik nigerijských senátorů.
Vyčištění delty Nigeru představuje pro Nigérii, ropný průmysl i mezinárodní společenství ideální příležitost přesvědčivě uvázat, že na obzoru je úsvit nové éry. Od teď už udržitelný rozvoj nesmí být jen heslem, ale naopak funkčním přístupem ke globální správě a k prosperitě na namáhané a zalidněné planetě.
Z angličtiny přeložil David Daduč