Po téměř dvě generace byl Abba Eban hlasem Izraele - jeho kurýrem k vysoce postaveným a mocným mezi národy a k židovskému národu po celém světě. Od dob, kdy se na konci 40. let prvně objevil po boku dr. Chaima Weizmanna během boje za židovskou státnost a suverenitu, nebylo mnoho těch, kdo by dokázali vyjádřit sionistické a později izraelské zájmy s porovnatelnou výmluvností a přesvědčením.
Prostřednictvím churchillské prózy a téměř shakespearovských kadencí jeho zvučný hlas po desetiletí šířil slovy chutnajícími po medu poselství naděje z lůna národa, který mohl veškerou naději a důvěru v lidstvo ztratit během hrůz druhé světové války. Jako velvyslanec ve Spojených státech a v OSN a později ministr zahraničí zastupoval Izrael, s nímž se mohla ztotožnit světová liberální představivost.
Větší a mocnější národy hleděly se závistí na tak dobrého řečníka a jeho projevy se staly učebnicovými příklady pro státníky a diplomaty v odlehlých zemích. Jeho knihy - na jejichž psaní si našel čas i přes hektické nároky diplomacie - byly jedinečnou kombinací ohromné erudice a krystalické jasnosti. Jeho akademické vzdělání a rétorické nadání se ojedinělým způsobem doplňovaly. Jen vzácně malou zemi zastupoval státník takového světového formátu: srovnávat lze snad jen s Tomášem Masarykem a Janem Smutsem.
Po téměř dvě generace byl Abba Eban hlasem Izraele - jeho kurýrem k vysoce postaveným a mocným mezi národy a k židovskému národu po celém světě. Od dob, kdy se na konci 40. let prvně objevil po boku dr. Chaima Weizmanna během boje za židovskou státnost a suverenitu, nebylo mnoho těch, kdo by dokázali vyjádřit sionistické a později izraelské zájmy s porovnatelnou výmluvností a přesvědčením.
Prostřednictvím churchillské prózy a téměř shakespearovských kadencí jeho zvučný hlas po desetiletí šířil slovy chutnajícími po medu poselství naděje z lůna národa, který mohl veškerou naději a důvěru v lidstvo ztratit během hrůz druhé světové války. Jako velvyslanec ve Spojených státech a v OSN a později ministr zahraničí zastupoval Izrael, s nímž se mohla ztotožnit světová liberální představivost.
Větší a mocnější národy hleděly se závistí na tak dobrého řečníka a jeho projevy se staly učebnicovými příklady pro státníky a diplomaty v odlehlých zemích. Jeho knihy - na jejichž psaní si našel čas i přes hektické nároky diplomacie - byly jedinečnou kombinací ohromné erudice a krystalické jasnosti. Jeho akademické vzdělání a rétorické nadání se ojedinělým způsobem doplňovaly. Jen vzácně malou zemi zastupoval státník takového světového formátu: srovnávat lze snad jen s Tomášem Masarykem a Janem Smutsem.