0

Doktrína zlomu pro Ameriku

LOS ANGELES – Zatímco Spojené státy doma klopýtají přes ekonomické obtíže, tlak světových událostí nepolevuje. Změnil se však potenciál Ameriky věnovat se jim. Fiskální slabost Ameriky omezuje její schopnost působit jako celosvětový policista. Vzdor relativně nenákladnému svržení Kaddáfího režimu, toleranci veřejnosti vůči aktivní zahraniční politice značně vyčerpaly vleklé americké intervence v Afghánistánu a Iráku.

Nicméně zdá se, že USA je souzeno zůstat i v předvídatelné budoucnosti světově nejvýznamnějším aktérem. Dnes jsou však hercem bez scénáře – schází jim strategické vodítko srovnatelné s doktrínou zadržování z dob studené války, které by určovalo prioritu politik.

Vytváření ad hoc politik, jimiž se v posledních dvou desetiletích řídily intervence na Balkáně, v Somálsku, jihozápadní Asii a na Středním východě, v současné nové éře omezených možností docela jednoduše nebude stačit. Z toho plyne, že by se USA měly poohlížet po zastřešující strategii, která by vnesla kázeň do jejich nutkání pouštět se z vlastního rozhodnutí do válek nebo se zapojovat do snah o budování národních států.

Strategie národní bezpečnosti prezidenta Baracka Obamy z roku 2010 rozvíjí široké politické aspirace – „v současnosti musíme Spojené státy profilovat tak, aby prosazovaly společné zájmy států a národů“ –, leč jako praktický průvodce selhává. Navrhuji alternativní strategii, která už je v americké historii sice hluboce zakořeněná, avšak povětšinou zůstává bez povšimnutí. Explicitní vyjádření něčeho, co doposud zůstávalo implicitní, může rozhodování USA vytříbit.