0

Cestovní mapa, která by mohla vést k míru

Ve dnech, jež následovaly po zveřejnění takzvané ,,Cestovní mapy k míru mezi Izraelem a Palestinou", se rozhořel nový koloběh násilí mezi znepřátelenými stranami. Palestinské sebevražedné pumové atentáty a izraelské útoky proti palestinským předákům přišly s takovou rychlostí a prudkostí, že není možné určit, kdo zaútočil první a kdo útok opětoval.

Pochopitelně se okamžitě dostavilo také vzájemné obviňování, kdy Izraelci i Palestinci osočují druhou stranu ze záměrného poškozování mírového procesu. Jako obvykle je pravda složitější, a když jí porozumíme, pomůže nám pochopit, čeho bude zapotřebí, má-li být dosaženo skutečného míru.

Konfliktu se účastní přinejmenším čtyři strany: umírnění a extremističtí Izraelci a umírnění a extremističtí Palestinci. Komplikované strategické interakce neexistují jen mezi Izraelci a Palestinci, ale i uvnitř obou táborů.

Pozice extremistů jsou jasné. Extremističtí Palestinci přísahají, že nepřestanou bojovat, dokud nebude zničen Izrael, vnímaný jako koloniální znásilňování islámského světa. Extremističtí Izraelci přísahají, že vybojují celý Západní břeh, a bude-li to nezbytné, že odtud Palestince odsunou. Pro ně jsou hranice Izraele z doby před rokem 1967, celý Jeruzalém a Západní břeh řeky Jordánu územími, jež izraelskému lidu daroval Bůh. Ani jednu stranu neuspokojí žádná dohoda založená na principu ,,území za mír".