24

Americké doufání v zázrak

NEW YORK – Po nelítostném boji v předvolební kampani, která stála přes dvě miliardy dolarů, se mnoha pozorovatelům zdá, že se v americké politice mnoho nezměnilo: Obama je stále prezidentem, republikáni ovládají sněmovnu reprezentantů a demokratům zůstává většina v senátu. Za situace, kdy Amerika stojí před „fiskálním útesem“ – automatickými nárůsty daní a škrty ve výdajích na začátku roku 2013, které se vší pravděpodobností zavedou ekonomiku do recese, nedohodnou-li se politické strany na jiném fiskálním směřování –, může být něco horšího než přetrvávající politický pat?

Ve skutečnosti měly volby několik prospěšných účinků – kromě toho, že dokázaly, že bezuzdný firemní sponzoring si volby nekoupí a že demografické změny ve Spojených státech mohou znamenat konec republikánského extremismu. Vymstila se nepokrytá snaha republikánů upírat některým volební právo – například v Pensylvánii, kde se pokusili zkomplikovat Afroameričanům a Latinoameričanům registraci k volbám: ti, jejichž práva byla v ohrožení, byli motivováni jít k volbám a svá práva uplatnit. Za Massachusetts získala křeslo v senátu Elizabeth Warrenová, harvardská profesorka práv a neúnavná bojovnice za ochranu běžných občanů před nekalými praktikami bank.

Někteří z poradců Mitta Romneyho byli Obamovým vítězstvím zaskočeni: neměla ve volbách rozhodovat ekonomika? Byli si jistí, že Američané zapomenou, jak deregulační zápal republikánů přivedl ekonomiku na pokraj zkázy, a že si voliči nevšimli, jak po krizi roku 2008 jejich zatvrzelost v Kongresu USA znemožnila uskutečňování efektivnějších politik. Voliči se podle jejich předpokladu měli soustředit jen na současnou hospodářskou malátnost.

Zájem Američanů o témata, jako je potlačování volebního práva nebo rovnoprávnost pohlaví, neměl být pro republikány překvapením. Nejenže se tyto otázky dotýkají samé podstaty hodnot země – významu slova demokracie a mezí pro vládní zásahy do života jednotlivců –, ale mají i ekonomický význam. Jak vysvětluji ve své knize The Price of Inequality (Cena za nerovnost), nárůst ekonomické nerovnosti v USA lze z velké části připsat na vrub vládě, v níž mají neúměrně velký vliv bohatí – a využívají jej k upevňování svého postavení. Značné ekonomické důsledky zjevně mají také témata jako reprodukční práva a sňatky homosexuálů.