0

Referendum pro Kurdistán?

Vražda předsedy irácké vládní rady jasně prokazuje, že USA v současnosti nejsou schopny vytvořit minimální právní stav potřebný pro spořádané předání moci, k němuž má dojít do 30. června. Když před pouhými dvěma měsíci Američany jmenovaná skupina nevolených iráckých úředníků podepsala ústavní dokument, věc byla zvěstována, jako by se opakovalo přijetí americké ústavní smlouvy ve Filadelfii roku 1787.

Dnes už je ale zřejmé, že jde o bezcenný papír. Jakmile jsou koaliční síly nuceny čelit chaosu, jejž zažily ve městech jako Fallúdža a Nadžaf, žádná vynucená ústava, ať jakkoliv elegantní, jim mnoho nepomůže.

V kurdské oblasti na severu Iráku je však situace naprosto odlišná: v posledních deseti letech, pod ochranou spojenecké bezletové zóny a ještě více po Saddámově pádu, dokázala kurdská samospráva zavést a udržet poměrně ukázněnou administrativu. Překonala kmenové i stranické spory a vytvořila de facto funkční vládu, jež dosáhla působivých úspěchů v rozvojových oblastech, jako je vzdělávání, zavlažování a výstavba - a především bez násilí.

Tváří v tvář debaklu ve zbytku (arabského) Iráku je třeba se ptát, proč by koalice vedená USA neměla v kurdském regionu uskutečnit referendum a dotázat se tamního obyvatelstva, jak chce být spravováno. Ostatně, podle všech mezinárodně uznávaných norem mají Kurdové právo na sebeurčení.