0

Soukromá záležitost?

Může mít veřejná postava soukromý život? Nedávné události ve třech zemích odhalily závažnost této otázky.

V prezidentských volbách ve Francii se oba hlavní kandidáti snažili oddělit svůj domácí život od kampaně. Ségolène Royalová není provdána za Françoise Hollandea, otce jejích čtyř dětí. Na otázku, zda jsou pár, Royalová odvětila: „Naše životy patří nám.“ Na zvěsti, že čerstvě zvoleného prezidenta Nicolase Sarkozyho opustila manželka, zase jeho mluvčí reagoval slovy: „To je soukromá záležitost.“

Francouzi mají dlouhou tradici respektu vůči soukromému charakteru osobního života svých politiků a francouzské veřejné mínění je tolerantnější než ve Spojených státech, kde by nesezdaná matka čtyř dětí neměla šanci být velkou stranou nominována na prezidentský úřad. Čelní poradce amerického ministerstva zahraničí pro otázky zahraniční pomoci Randall Tobias dokonce minulý měsíc odstoupil z funkce, když přiznal, že využil eskortní služby poskytující „špičkové erotické fantazie“ – třebaže tvrdil, že šlo pouze o masáž.

V Británii zase rezignoval lord John Browne, výkonný ředitel firmy BP, kterou transformoval z druhořadé evropské ropné společnosti v globálního giganta. Browne odstoupil po přiznání, že před soudem lhal o okolnostech svého seznámení s homosexuálním společníkem (s nímž se podle všeho seznámil prostřednictvím pánské eskortní agentury). Při odstoupení uvedl, že svou sexualitu vždy pokládal za osobní záležitost a je zklamán zjištěním, že ji jedny noviny – konkrétně Mail on Sunday vynesly na veřejnost.