0

Partnerství v ohrožení

Irácká válka rozdělila Evropu na ,,starou" a ,,novou" a vyvolala nebývalé napětí ve vztahu mezi Amerikou a Evropou. Už téměř šedesát let je atlantické partnerství silou dobra, a to nejen pro Evropu a Severní Ameriku, ale pro celý svět. Jsou tyto vazby nenapravitelně narušené, nebo je lze obnovit?

Vzájemné vztahy se rozklížily znepokojivě rychle. V období po 11. září se i na předních stránkách francouzských novin psalo ,,Všichni jsme Američané". Začalo se zdát, jako by se nově potvrzovaly naše zásadně společné postoje a sdílené hodnoty, tak často stavěné na odiv.

Do roka všechno vypadalo jinak, obzvláště v Německu. Transatlantické partnerství bývalo kdysi základním principem německé zahraniční politiky - a přesto si německý kancléř vydobyl znovuzvolení s programem, který byl vnímán jako protiamerická platforma. Ačkoli některé jeho názory byly špatně pochopeny, je jasné, že Německo nebylo připraveno podpořit vojenskou akci v Iráku.

Mnozí Němci zůstávají rozpolcení nejen ve vztahu k Iráku, ale k válkám obecně. Mnozí jsou přesvědčeni, že německý postoj reprezentuje pacifistické, nikoliv protiamerické smýšlení. Možná mají pravdu. Německo se v poslední dekádě změnilo a vyslalo mírové sbory do Somálska, Bosny, Východního Timoru, Kosova, na Kavkaz, do Makedonie a v reakci na 11. září do Afghánistánu. Žádná z jednotek ale nikdy nebojovala ve válce.