Nová věda

Letos v létě se v Paříži uskutečnilo neobvyklé setkání vědců, kteří zde uspořádali brainstorming o potřebě nové vědy; takové, která by mohla být stejně revoluční jako Einsteinovy jasnozřivé myšlenky před sto lety.

Většina vědců předpokládá, že základy vědy jsou již známy. Pokud jde o velké úkoly, panuje obecné přesvědčení, že zbývá objevit jen pramálo věcí. Ostatní možnosti údajně spadají do tří kategorií: „velké vědecké nejasnosti“ (jako je sjednocení gravitace a elektřiny do jediné teorie), které vyžadují obrovské investice a infrastrukturu rozvinutého světa; „sběr dat“, což je terénní práce spojená s archeologickými vykopávkami a biologickými a/nebo genetickými průzkumy; a „vědou informované problémy“, jako jsou boj proti AIDS či řešení globálního oteplování.

Mnozí lidé se domnívají, že kromě výše uvedeného bude jediná tvrdá práce spočívat ve využití existujících zákonů tak, aby prospěly lidstvu v podobě nových technologických směrů. Kdo by s tímto názorem polemizoval? Dnešní modely přece fungují.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/tnpMpqc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.