3

Nová evropská růstová agenda

BRUSEL – Evropskou hospodářskou a finanční krizi nemohou vyřešit samotné úspory. Se stejnou vervou je nutné prosazovat růst a pracovní příležitosti. Lídři Evropské unie si to dnes uvědomují: nastartování růstu v roce 2012 patřilo k předním bodům na programu schůzky Evropské rady, která proběhla 30. ledna. Nelehká otázka ale zůstává: jak postupovat?

Nutnost bezodkladného jednání je jasná. V posledních třech měsících roku 2011 se ekonomika eurozóny smršťovala, což platí i pro Německo. Nový rok vypadá pochmurně. Francie stagnuje (a Británie rovněž). Itálie a Španělsko se propadly do hluboké recese. Řecko je v depresi už pátým rokem. Nezaměstnanost je přitom v eurozóně rekordně vysoká, přičemž ve Španělsku a Řecku je bez práce téměř každý druhý mladý člověk.

Ekonomické protivětry jsou zdrcující: fiskální úspory, vysoké úrokové sazby mimo země s hodnocením AAA, osekávání úvěrů ze strany bank, domácnosti snižující zadluženost, slabé investice soukromého sektoru a ubývající vývozy v důsledku globálního zpomalení, které oslabuje poptávku.

Nevrátí-li se růst, každá prozatímní stabilizace bude nesmírně křehká. Už beztak slabé bilance bank a vlád pocítí recesi, což zvýší tlak na rychlejší zkracování dluhů. Avšak třebaže postupná korekce je nezbytná, rychlejší a hlubší škrty jsou kontraproduktivní: výrazné úbytky soukromých úvěrů a vládních výdajů zapříčiní ostřejší zpomalení – a tedy pád ve spirále. Naléhavě nutné je tedy nové úsilí podporující růst.