0

První krok k míru?

JEREVAN – Nedávný krok arménského prezidenta Serže Sarkisjana, jenž pozval do Jerevanu tureckého prezidenta Abdullaha Güla, aby společně sledovali fotbalový zápas, měl historický význam. Vzhledem k dlouhodobě napjatým vztahům mezi oběma zeměmi by byla taková návštěva v jakémkoliv okamžiku pozoruhodná. Protože však pozvání přišlo jen měsíc po alarmující rusko-gruzínské konfrontaci, může představovat skutečnou naději, že se napětí v nestabilním kavkazském regionu podaří zmírnit.

Arménii a Turecko samozřejmě rozdělují odvěké a složité spory. Nyní však nastal čas, aby obě země v zájmu řešení společných bezpečnostních otázek odsunuly minulost stranou. V novém kontextu, který válka v Gruzii navodila, si jistě každý uvědomuje, jak naléhavě je zapotřebí, aby se Turecko stalo skutečným mostem mezi kavkazskými státy.

Toto očekávání je zákonitým důsledkem zeměpisné polohy a dějin Turecka. Tato země se obrazně řečeno nachází na pomezí modernosti a tradice, sekularismu a islámu i demokracie a tyranie a jako taková navíc představuje skutečný fyzický most mezi Východem a Západem. Pro kavkazské národy ztělesňuje Turecko naši cestu do Evropy. Je členem NATO a sousedí se třemi kavkazskými republikami zapojenými do programů Akčního plánu individuálního partnerství NATO. Aspiruje na vstup do Evropské unie a přivedlo by EU ke třem našim hranicím v době, kdy i my usilujeme o to, abychom jednou do této organizace vstoupili.

Turecko si nikdy nenechalo ujít příležitost prezentovat se v roli regionálního zprostředkovatele. Okamžitě po rozpadu Sovětského svazu navrhlo projekt Černomořské hospodářské spolupráce. A když letos začala zadrhávat Spojenými státy vedená snaha zprostředkovat mírovou dohodu na Blízkém východě, ujalo se Turecko role prostředníka jak v izraelsko-palestinském konfliktu, tak i v konfliktu mezi Sýrií a Izraelem. Také dnes, bezprostředně po vypuknutí krize mezi Ruskem a Gruzií, vedoucí turečtí představitelé vystoupili do popředí, aby se na Kavkaze ujali vedoucí role.