0

Velká dohoda s Íránem

Přízrak jaderného Íránu straší Araby i Izraelce, ale hnacím motorem snah o okleštění jaderných ambicí Íránu jsou Spojené státy a Izrael. Klíč k problému a jeho možnému řešení tak leží uvnitř trojúhelníku Amerika-Írán-Izrael.

Ačkoliv islámská revoluce ajatolláha Chomejního přetrhla v roce 1979 staré spojenectví Izraele s Íránem, obě země spolu s požehnáním Spojených států dál obchodovaly. Dokladem je aféra Írán-Contras z 80. let, kdy Izrael dodával do Íránu zbraně pro válku této islámské republiky s Irákem. Izrael a Írán, dvě nearabské mocnosti v nepřátelském arabském prostředí, sdílely základní zájmy, které nemohla změnit ani islámská revoluce.

Za vlády Jicchaka Rabina počátkem 90. let se však mezi Izraelem a Íránem rozhořel otevřený konflikt, což bylo dáno měnícím se strategickým prostředím po vítězství Spojených států v první válce v Perském zálivu a po rozpadu Sovětského svazu. Arabsko-izraelský mírový proces financovaný USA, který přinesl řadu pozoruhodných úspěchů – madridskou mírovou konferenci, dohody z Osla, mírovou smlouvu mezi Izraelem a Jordánskem, téměř završené navázání přátelských vztahů se Sýrií a průniky Izraele do arabských států od Maroka po Katar –, byl pro stále izolovanější Írán tou nejhorší noční můrou.

Právě na této křižovatce se Izrael a Írán, dvě mocnosti usilující o vedoucí roli na rychle se měnícím Blízkém východě, rozhodly pustit do strategického soupeření na ideologickém poli. Tak vypukl konflikt mezi Izraelem, majákem demokracie bojujícím proti expanzi tmářského šíitského impéria, a Íránem, jenž se rozhodl bránit svou revoluci mobilizací arabských mas ve jménu islámských hodnot a proti věrolomným vládcům, kteří zradili bezprizorní Palestince.