Velká dohoda s Íránem

Přízrak jaderného Íránu straší Araby i Izraelce, ale hnacím motorem snah o okleštění jaderných ambicí Íránu jsou Spojené státy a Izrael. Klíč k problému a jeho možnému řešení tak leží uvnitř trojúhelníku Amerika-Írán-Izrael.

Ačkoliv islámská revoluce ajatolláha Chomejního přetrhla v roce 1979 staré spojenectví Izraele s Íránem, obě země spolu s požehnáním Spojených států dál obchodovaly. Dokladem je aféra Írán-Contras z 80. let, kdy Izrael dodával do Íránu zbraně pro válku této islámské republiky s Irákem. Izrael a Írán, dvě nearabské mocnosti v nepřátelském arabském prostředí, sdílely základní zájmy, které nemohla změnit ani islámská revoluce.

Za vlády Jicchaka Rabina počátkem 90. let se však mezi Izraelem a Íránem rozhořel otevřený konflikt, což bylo dáno měnícím se strategickým prostředím po vítězství Spojených států v první válce v Perském zálivu a po rozpadu Sovětského svazu. Arabsko-izraelský mírový proces financovaný USA, který přinesl řadu pozoruhodných úspěchů – madridskou mírovou konferenci, dohody z Osla, mírovou smlouvu mezi Izraelem a Jordánskem, téměř završené navázání přátelských vztahů se Sýrií a průniky Izraele do arabských států od Maroka po Katar –, byl pro stále izolovanější Írán tou nejhorší noční můrou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/2gCB11d/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.