MOSKVA – Když americký prezident Barack Obama zrušil svůj plánovaný moskevský summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, v podstatě tím ukončil své čtyřleté úsilí o „resetování“ bilaterálních vztahů. Setkání obou prezidentů na nedávném summitu skupiny G-20 v Petrohradu bylo zdvořilé, ale situaci nezměnilo. Výměna rétorických ťafek pak pokračovala navzdory nové iniciativě Ruska v otázce syrských chemických zbraní.
Nezdar „resetu“ by neměl nikoho překvapovat vzhledem k tomu, na jak nesmírně špatných základech stál. Bezprostřední příčinou Obamova rozhodnutí zrušit moskevskou schůzku bylo sice Putinovo udělení dočasného azylu bývalému pracovníkovi amerických zpravodajských služeb Edwardu Snowdenovi, avšak vzájemný vztah se zadrhává už dlouho. Poté co USA a jejich spojenci přesvědčili v roce 2011 tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, aby neblokoval rezoluci Organizace spojených národů o zavedení bezletové zóny nad Libyí, zahájili úplné vojenské bombardování Libye, které pomohlo svrhnout tamní režim – ruští představitelé posléze označili tento krok za „záludný“.
Po loňském Putinově návratu do prezidentské funkce se vzájemný vztah dále zhoršoval kvůli neshodám v otázkách kontroly zbraní, protiraketové obrany a lidských práv. Koncem loňského roku například americký Kongres zavedl sankce proti ruským představitelům dopouštějícím se porušování lidských práv, čímž přiměl Rusko k zákazu adopcí dětí americkými rodinami.
MOSKVA – Když americký prezident Barack Obama zrušil svůj plánovaný moskevský summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, v podstatě tím ukončil své čtyřleté úsilí o „resetování“ bilaterálních vztahů. Setkání obou prezidentů na nedávném summitu skupiny G-20 v Petrohradu bylo zdvořilé, ale situaci nezměnilo. Výměna rétorických ťafek pak pokračovala navzdory nové iniciativě Ruska v otázce syrských chemických zbraní.
Nezdar „resetu“ by neměl nikoho překvapovat vzhledem k tomu, na jak nesmírně špatných základech stál. Bezprostřední příčinou Obamova rozhodnutí zrušit moskevskou schůzku bylo sice Putinovo udělení dočasného azylu bývalému pracovníkovi amerických zpravodajských služeb Edwardu Snowdenovi, avšak vzájemný vztah se zadrhává už dlouho. Poté co USA a jejich spojenci přesvědčili v roce 2011 tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, aby neblokoval rezoluci Organizace spojených národů o zavedení bezletové zóny nad Libyí, zahájili úplné vojenské bombardování Libye, které pomohlo svrhnout tamní režim – ruští představitelé posléze označili tento krok za „záludný“.
Po loňském Putinově návratu do prezidentské funkce se vzájemný vztah dále zhoršoval kvůli neshodám v otázkách kontroly zbraní, protiraketové obrany a lidských práv. Koncem loňského roku například americký Kongres zavedl sankce proti ruským představitelům dopouštějícím se porušování lidských práv, čímž přiměl Rusko k zákazu adopcí dětí americkými rodinami.