0

Holandský Pilát Pontský ve Srebrenici

Britský diplomat a historik Harold Nicholson jednou řekl, diplomat je čestný muž, který byl vyslán do ciziny, aby tam lhal pro dobro své vlasti. Z nedávné úřední zprávy z Haagu o chování nizozemského praporu v bosenské Srebrenici v roce 1995 by mohlo vyplývat, že příslušníci modrých přileb OSN jsou čestní lidé, kteří jsou vysíláni do ciziny, aby tam ochraňovali oběti agrese - a někdy se přitom dostanou po pozice, kdy vlastně napomáhají genocidě.

To sice asi není nejpřesnější podání toho, co se ve Srebrenici s nizozemským praporem ve skutečnosti dělo, ovšem z šesti tisíc stran nedávno zveřejněné zprávy Nizozemského institutu pro válečnou dokumentaci (NIOP) jasně vyplývá, že pokud jde o odpovědnost za srebrenický masakr sedmi tisíc bosenských muslimů před zraky ochranných sil OSN (UNPROFOR), všechny zainteresované strany si myjí ruce a odvracejí zrak, jako by hledali toho, kdo za tuto hanebnost nese skutečnou odpovědnost.

Vylíčit spolehlivě a podrobně to, co se v červenci roku 1995 na území Srebrenice, chráněném jednotkami OSN, vlastně stalo, je značně obtížné. Pokusy o podání těchto událostí se bez nadsázky blíží spíše pověstem o samurajích. Ani nizozemská zpráva - ačkoli snahu o nestrannost jí nelze upřít - nedokázala podat kompetentní a ucelený obrázek tehdejších událostí. Několik skutečností je nicméně i tak neoddiskutovatelných:

1. Srebrenica byla zónou pod ochranou OSN a muslimskou enklávou v oblasti ovládané Srby. 2. Když bosenští Srbové pod velením generála Ratka Mladiče obsadili město, nizozemský prapor, přestože byl evidentně početně slabší, se srbskému vojenskému zásahu nepostavil. Takový odpor nebyl součástí jeho formálního mandátu: Nizozemci přece měli být "neutrální". 3. Nizozemští důstojníci byli u toho, když Srbové dali shromáždit civilní muslimské obyvatelstvo Srebrenice, když oddělili muže od žen a dětí a když muže odvedli. Nizozemci neprotestovali ani se Srbům nesnažili sdělit, že to, co dělají, je nepřípustné.