Holandský Pilát Pontský ve Srebrenici

Britský diplomat a historik Harold Nicholson jednou řekl, diplomat je čestný muž, který byl vyslán do ciziny, aby tam lhal pro dobro své vlasti. Z nedávné úřední zprávy z Haagu o chování nizozemského praporu v bosenské Srebrenici v roce 1995 by mohlo vyplývat, že příslušníci modrých přileb OSN jsou čestní lidé, kteří jsou vysíláni do ciziny, aby tam ochraňovali oběti agrese - a někdy se přitom dostanou po pozice, kdy vlastně napomáhají genocidě.

To sice asi není nejpřesnější podání toho, co se ve Srebrenici s nizozemským praporem ve skutečnosti dělo, ovšem z šesti tisíc stran nedávno zveřejněné zprávy Nizozemského institutu pro válečnou dokumentaci (NIOP) jasně vyplývá, že pokud jde o odpovědnost za srebrenický masakr sedmi tisíc bosenských muslimů před zraky ochranných sil OSN (UNPROFOR), všechny zainteresované strany si myjí ruce a odvracejí zrak, jako by hledali toho, kdo za tuto hanebnost nese skutečnou odpovědnost.

Vylíčit spolehlivě a podrobně to, co se v červenci roku 1995 na území Srebrenice, chráněném jednotkami OSN, vlastně stalo, je značně obtížné. Pokusy o podání těchto událostí se bez nadsázky blíží spíše pověstem o samurajích. Ani nizozemská zpráva - ačkoli snahu o nestrannost jí nelze upřít - nedokázala podat kompetentní a ucelený obrázek tehdejších událostí. Několik skutečností je nicméně i tak neoddiskutovatelných: