0

Den osvobození

Když mi bylo v roce 1960 sedm let, otevřela mi babička Angelica oči ohledně významu 8. května 1945, dne, kdy nacistické Německo kapitulovalo a druhá světová válka v Evropě skončila. Trávili jsme právě letní prázdniny v Normandii, kde osvobozování Evropy od nacismu v „den D“, tedy 6. června 1944 započalo. Jednoho večera jsem poslouchal, jak se rodiče s babičkou baví o minulosti. Podrobnosti jejich rozhovoru jsem již zapomněl, ale dodnes slyším babiččino úlevné povzdechnutí, když prohlásila: „Díkybohu, že jsme tu válku prohráli!“

Z pohledu dítěte nebylo samozřejmé, že prohra je dobrá věc. Babička však měla jistě pravdu, když položila rovnítko mezi porážku a osvobození. Čím více přemýšlím o poučení, které mi před 45 lety poskytla, tím zřetelněji vidím v jejích slovech další, byť méně očividný rozměr: Jsme to „my“, kdo válku prohrál. Němci jako skupina lidí nebyli nevinnými oběťmi malého gangu zločinných cizáků zvaných „nacisté“ – nacismus byl vnitřní ideologií, kterou podporovaly miliony Němců, a každý Němec nesl zodpovědnost za její zvěrstva, ať už jí byl jako jednotlivec věrný, či nikoliv.

V dnešním Německu se drtivá většina občanů hlásí k tvrzení, že 8. květen 1945 byl dnem osvobození – nejen pro Evropu, ale i pro samotné Německo. V porovnání s veřejným míněním v roce 1960 je to jistě obrovský pokrok. Paradoxně však může obsahovat také prvek zapomnění, poněvadž vede k tendenci zakrývat skutečnost, že k osvobození byla nutná vojenská porážka. Abych použil babiččina slova, osvoboditeli zde nejsme „my“, nýbrž „oni“.

Způsob, jakým lidé nazírají na minulost, nám toho o jejich současných postojích vypovídá více než minulost sama. Právě to má označovat výraz „politika paměti“. A právě proto také nezáleží na tom, zda se příslušné události odehrály před 60 lety (jako druhá světová válka), 90 lety (jako v případě genocidy Arménů), nebo dokonce před 600 lety (jako bitva na Kosově poli v roce 1389). Násilný konflikt v minulosti může přežívat jako válka vzpomínek v současnosti, jak lze pozorovat na současném sporu mezi Čínou a Jižní Koreou na jedné straně a Japonskem na straně druhé. Válka vzpomínek pak může někdy vést k násilnému konfliktu v budoucnosti.