Krize důvěry

LONDÝN – Veřejná důvěra ve finanční instituce a v orgány, které je mají regulovat, byla jednou z prvních obětí finanční krize. Těžko to někoho překvapí, neboť se ukázalo, že dříve uctívané firmy zcela nerozumějí nástrojům, s nimiž pracují, ani rizikům, která na sebe berou.

Je obtížné nepřihlížet tomuto zaslouženému potrestání „pánů všehomíra“ s jistou dávkou soukromé škodolibosti. Bude-li však ztráta důvěry přetrvávat, může to být bohužel nákladné pro nás všechny. Jak poznamenal Ralph Waldo Emerson: „Naše nedůvěra je velmi drahá.“ Nositel Nobelovy ceny Kenneth Arrow zase před téměř 40 lety v souvislosti s ekonomikou poznamenal: „Lze věrohodně tvrdit, že ekonomická zpozdilost ve světě se dá z velké části vysvětlit absencí vzájemné důvěry.“

Ekonomický význam skutečně v řadě případů demonstroval silný vztah mezi mírou důvěry ve společnosti a její celkovou hospodářskou výkonností. Bez vzájemné důvěry je ekonomická aktivita silně omezená.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/0YxUjeC/cs;